Ať si to zkusí sami!
V rámci testování jsme s kočárkem projeli celé město a zkoušeli, jak jsou řidiči i cestující vstřícní. Na žádný problém jsme nenarazili, vše probíhalo hladce, a dokonce jsme našli i dost ochotných dobrovolníků, kteří s kočárkem pomohli dovnitř nebo ven. Následná anketa mezi maminkami ale ukázala, že jsme měli zřejmě štěstí. Každé z nich se přinejmenším jednou stala v hromadné dopravě nějaká nepříjemnost. „Když jsem měla ještě velký kočár, viděla jsem na okolostojících, že je moje prosba o pomoc většinou obtěžuje. Pokud se někdo přímo sám nenabídl, kolikrát jsem marně hledala někoho ochotného. Lidé uhýbají pohledem, dělají, že neslyší, a člověk si připadá, že je otravuje,“ líčí svou zkušenost pětatřicetiletá Jana. „Proto jsem si u druhého dítěte koupila kočár, který unesu sama,“ dodává. Ženy se povětšinou shodly na tom, že řidiči, kteří jsou převážně mužského pohlaví, se do úskalí cestování s kočárkem nedokážou vcítit. „Přála bych jim, aby si zkusili nastoupit do tramvaje s kočárkem a druhým malým dítětem. Držet jednou rukou kočár, druhou dítě a u toho si cvaknout jízdenku. A to všechno za jízdy, protože řidiči se neobtěžují počkat, až kočár zabrzdíte a dítě usadíte,“ rozčilovala se osmadvacetiletá Andrea.
Hlavně nenápadně
Samozřejmě že ne všichni řidiči jsou vstřícní a ochotní, ale nutno přiznat, že ani maminky se vždy nechovají úplně správně.
Nejčastější chybou, kterou dělají, je to, že se snaží na sebe co nejméně upozorňovat. Aby nikoho neobtěžovaly, snaží se být mnohdy téměř neviditelné. Podle dopravců by ale měly postupovat přesně naopak. „Chceme je upozornit na to, že by se neměly stydět před nástupem do vozidla zamávat na řidiče, ukázat na kočárek. Jedině tak budou mít jistotu, že o nich ví. Před vystupováním by zase neměly zapomínat dvakrát stisknout tlačítko „výstup s kočárkem“,“ upozornila mluvčí olomouckého dopravního podniku Magdaléna Kopřivová.
Maminky většinou argumentují tím, že snaha nepoutat na sebe pozornost je ovlivněna chováním spolucestujících a řidičů, kteří jim dávají svou nevoli mnohdy najevo nejen nepříjemnými pohledy. „Když jsem se sunula s kočárem do autobusu, tak se hlavně někteří důchodci tvářili, jako bych jim zabírala místo. Vyslechla jsem si i dost nepříjemné poznámky o tom, proč raději nechodím pěšky. A řidič jednou skřípl do dveří kamarádku, která mi s kočárem pomáhala,“ svěřila se se svými zážitky dvaatřicetiletá Petra.
Chyby mohou dobrovolníky odradit
Udělat se neviditelnou přitom není jediná chyba, které se maminky dopouštějí. Pokud už jsou ve vozidle dva kočárky, neměly by se zlobit na řidiče, že už je odmítne dovnitř pustit. Důležité je také nastupovat správnými dveřmi, které jsou označené symbolem kočárku. Po nastoupení je třeba zůstat na místě a neprojíždět vozidlem.
Někdy mohou maminky svým chováním dokonce odradit i ty nejochotnější pomocníky. Svou zkušenost s tím má i osmatřicetiletý Vašek: „Ne že bych byl neochotný, ale z tahání kočáru do tramvaje už mám trochu obavy. Maminky většinou drží řídítka a čekají na to, že vy se ujmete druhého konce. Jenže nikdy nevím, za co ho pořádně chytit, a jednou se mi dokonce „podařilo“ utrhnout část konstrukce košíku. Ještě jsem si za to vyslechl nadávky.“ Zásadní pravidlo pro nastupování s kočárkem do vozidla je, že řídítka musejí být vždy nahoře, abyste nevysypali dítě na nástupiště. Když už někoho požádáte o pomoc, nenuťte ho, aby se plazil po zemi a marně hledal něco, za co by mohl kočárek uchopit. Nabídněte mu řídítka a sami se chopte opačného konce. Jen vy totiž víte, kde je to pravé místo, za které můžete kočárek bezpečně uchopit. A co je velmi důležité – pomoc ostatních nelze chápat jako samozřejmost. Poděkovat za ni by mělo být naprosto automatické.
Bezbariérový přesun
Abyste podobným problémům předešli, ideální je si zjistit, kdy po vaší trase pojede bezbariérový spoj. „Nové nízkopodlažní autobusy se dokáží naklonit k chodníku, a usnadní tak nastupování s kočárkem bez asistence pomocníků,“ řekla Kopřivová. Rodiče by se ale neměli dožadovat vysunutí plošiny, ta je určena jen pro nájezd invalidních vozíků.
Kudy bezbariérové autobusy a tramvaje pojedou, si můžete zjistit ještě předtím, než někam vyrazíte, a to na internetových stránkách www.dpmo.cz v samostatné rubrice „jízdní řády bezbariérových spojů“.