1. Jak vnímáte záměr vybudovat Středoevropské fórum v Olomouci?
Je skvělé, že dlouhodobě pan ředitel Zatloukal tuto myšlenku nesl, zároveň budoval rozsáhlé sbírky a podařilo se mu vytvořit respektovanou instituci, tím pádem i získat kontakty na kolegyně a kolegy z okolních zemí. Výstava Rozlomená doba dobře ukázala obrovský potenciál Olomouce jako možného centra středoevropského výtvarného prostoru. Stejně tak právě tato výstava ukázala možnosti a limity výstavních možností stávajících sálů Muzea umění. Mluvím o té zvláštní konstrukci úzkých uliček uvnitř hlavní lodi, do níž se sice podařilo instalovat obrovské množství artefaktů, zároveň ale znemožnila odstup a vzdušnost, kterou většina děl moderního umění potřebuje. Argument úzkých, špatně osvětlených prostor nevýhodných z hlediska současných trendů ve výstavnictví je nejčastější odbornou výhradou vůči projektu arch. Šépky. Po letech existence Arcidiecézního muzea, projekt stejného autora, se také ukazují limity zvoleného konceptu pro archivaci, depozity a kancelářské prostory (plíseň, špatné větrání, nevhodné pracovní podmínky pro administrativní prostory).
2. Jak na Vás působí návrh budovy SEFO, jak je známý z nákresů, modelů a virtuálních modelací arch. Šépky, které jsou zveřejňovány Muzeem umění Olomouc?
Pořád se mi líbí ideový záměr pěti původních parcel, které jsou v návrhu arch. Šépky zohledněny. Dlouho mi imponoval i zvolený materiál a vizuál návrhu. V posledních dvou letech mi ale zásadně vadí neekologický rozměr celé stavby. S radikálně se zhoršující situací klimatu je mi silně proti mysli představa obrovské hladké betonové stavby umístěné v srdci historické zástavby, v místě, které se při větším teple přehřívá od dubna do října. Vadí mi, že odborná ani laická veřejnost nemohla vedle zajímavého návrhu arch. Šépky posoudit tři až pět dalších relevantních návrhů, které by třeba byly k okolní městské krajině ohleduplnější.
3. Projekt SEFO iniciovalo Muzeum umění Olomouc před více než deseti lety. Vzápětí představilo návrh budovy vytvořený architektem Šépkou, aniž proběhla architektonická soutěž. Jak se stavíte k názoru, že stavby financované z veřejných prostředků, navíc v historickém centru města, by měly vzejít z otevřené architektonické soutěže?
Donedávna mi všechny odborné autority potvrzovaly, že situace kolem návrhu arch. Šépky byla sice nestandardní, ale jediná možná. Zároveň vím, že přímé zadání „osvědčenému“ tvůrci je jedna z možných cest, jak se ve světě významné stavby realizují. Nyní ale vím, že i v odborných kruzích existují odpůrci Šépkova návrhu a hlavně se zásadně změnila situace finanční, politická a vlastně už i generační – ideově nesou představu SEFO lidé střední generace a starší. Domnívám se, že stojí za to odhlédnout od toho, co se dělo před deseti lety v Muzeu umění a vypsat soutěž na stavbu, která tady má být dalších sto let. Všechny významné stavby financované z veřejných prostředků by měly vzejít z otevřené architektonické soutěže. Malé projekty z Litomyšle i gigantická stavba nádraží v centru Brna budiž Olomouci příkladem.
4. Jste zvoleným zastupitelem města Olomouce. Stavba se připravuje v historickém jádru města, zásadně ovlivní podobu náměstí Republiky a přilehlé Denisovy a Univerzitní ulice. Proč se město Olomouc k projektu SEFO prakticky nevyjadřuje?
Protože vznikl dojem, že věc je uzavřená a nedá se s ní nic dělat. Protože jsme rádi, že máme „přiklepnutý“ balík peněz a chceme je do Olomouce dostat i za cenu realizace morálně zastaralého a nedostatečně mediálně i odborně konzultovaného projektu. Protože Muzeum umění patří pod správu kraje a ministerstva a Olomouc nemá správní ani politické kompetence do věci zasahovat. V neposlední řadě ono „olomoucké mlčení“ souvisí s neochotou mnoha lidí (dlouho i mne samotné) oponovat váženým a v Olomouci téměř nedotknutelným autoritám prof. Zatloukala, prof. Šváchy a dalších. Odpůrci stavby jsou v odborných kruzích ostrakizováni, ostatně vášnivá reakce části zaměstnanců Muzea umění na záměr tehdejšího ministra Staňka vypsat arch. soutěž byla zcela výmluvná. V takové atmosféře už stačí jen pohrozit soudními žalobami a nevýhodně uzavřenými smlouvami mezi objednavatelem a autorem projektu a všichni zmlknou. Pokus o debatu i na půdě ZMO byla tímto umlčena, považuji to za chybu, kterou lze napravit znovunastolením tohoto tématu. Připomínám, že jsme k SEFO chtěli realizovat samostatnou debatu na půdě PirSTA klubu, z různých důvodů k ní nedošlo.
5. V sousedství Muzea umění je rozsáhlý objekt Hanáckých kasáren, o kterém se krátce uvažovalo jako o variantě pro umístění SEFO. Jaký je Váš pohled na tuto možnost?
Myslím, že by bylo dobré tuto variantu nadále zvažovat, prostory HK by mohlo Muzeum umění i budoucí SEFO zcela jistě využívat částečně jako depozitář. Dovedu si dobře představit i moderně řešený galerijní prostor na nádvoří, viz třeba realizace v Písku a jinde.
6. Jak by se podle Vás mělo postupovat, aby řešení SEFO bylo pro město Olomouc, občany, kulturní veřejnost co nejpřínosnější?
Neváhat otvírat diskusi i v situaci, kdy se zdá, že je vše uzavřeno, hotovo, předplaceno a ve fázi podrobnějšího projektu. V situaci, kdy se nově zvolená krajská garnitura snaží zastavit i projekty, které jsou již obehnané plotem a je v nich stavební technika, v situaci, kdy se tato krajská garnitura snaží zrušit léta budované klientelistické vazby různých subjektů, mi připadá zcela v pořádku bavit se i zásadně o projektu, který je stále zatím jen na papíře a jehož revize může vést k lepšímu projektu.
Andrea Hanáčková, zastupitelský klub Piráti a Starostové