Nejstarší název má tvar Hodiňany, což vede k názoru, že její původní obyvatelé sem přišli od Hodonína z jižní Moravy. Majiteli byli od počátku olomoucká kapitula a malou část vlastnilo město Olomouc. Na pečeti můžeme spatřit pluh ve vavřínovém věnci, který připomíná zemědělský charakter obce. Její velké území bylo zasaženo stavbou olomoucké pevnosti v polovině 18. století, kdy byla zbourána nejbližší část vesnice. Později do katastru zasáhla stavba železnice, která nyní rozděluje její území na dvě poloviny. V roce 1913 byly Hodolany povýšeny na město, ale samostatné bylo jen do roku 1919, kdy došlo k připojení k městu Olomouci. Staré Hodolany za nádražím si ještě uchovávají malebnost v křivolakých uličkách nazývaných Stará Víska, v přednádražním prostoru vzniká nyní nové moderní centrum.
K drobným památkám obce patří mimo kostely také kaple, Boží muka, kříže, pomníky a pamětní desky. Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v Jiráskově ulici byl vysvěcen v roce 1907, samostatnou farností se Hodolany staly v roce 1940.
Z roku 1927 pochází novější kostel Církve Československé v ulici Hodolanské. Je to funkcionalistická stavba. Na schodišti je ve schránce prsť z památných bojišť legionářů a pamětní deska z roku 1933. Původní obecní kaplička na ulici Elišky Krásnohorské byla postavená v první třetině 19. století v klasicistním slohu. Má na hřebenu sanktusovou vížku zakončenou cibulovou bání s makovicí a křížkem. Kaple byla ve dvacátých letech minulého století odsvěcena a předána Čs. církvi husitské, kdy bylo průčelí ozdobeno kalichem. Po povodních v roce 1997 byla poškozena, nyní je po nedávné opravě ve velmi pěkném stavu. Nepodařilo se mi však zjistit její původní zasvěcení.
Nejstarší datovanou drobnou památkou Hodolan i celé Olomouce je kamenná Boží muka stojící v Tovární ulici u Zory. Připomíná tragickou událost z roku 1527. V lednu toho roku došlo na cestě z osady Dědinky do Hodolan k vraždě šlechtice. Příběh je písemně zaznamenán v archívech i nápisem na Boží muce. Českým gotickým písmem nám oznamuje : "PROSTE BOHA ZA DUSIE. LETA 1527 TEN CTWRTEK PO SWATYCH TRZECH KRALICH ZABIT JEST TUTO ADAM STOLBASKY Z DOLOPLAZ". Z vraždy byl obviněn jeho švagr Vítek Říkovský z Dobrčic, soudem však byl uznán nevinným. Vzácná renesanční památka připomínající násilnou smrt na osamělém místě u cesty v polích byla v roce 1973 odvezena do lapidária v muzeu. Dnes stojí pod silničním nadjezdem vedle popelnic její přesná kamenná replika.
Vlevo vedle kostela stojí vysoký kamenný kříž s ukřižováním Krista. Pochází z roku 1841, na přední straně má reliéf Piety, na zadní straně jsou německé věnovací nápisy hraběnky Marie Weichabt z Trautmansdorfu a Weinsbergu a od obce Rolsberg.
Novější kamenný kříž stojí u mostu přes řeku Bystřici. Je novogotický a pochází z roku 1899, v nikách dříve byly sochy sv. Antonína Paduánského, Panny Marie a sv. Floriána. Stojí na místě staršího kříže, který se objevuje na mapách již v 18. století.
Nejnovějším křížem je vysoký kamenný kříž, který byl v roce 1904 postaven na novém hodolanském hřbitově v polích u silnice do Lipníka. Byl věnován obcí Hodolany - Rolsberk. Nový hřbitov je však postupně opouštěn.
Vpravo vedle kostela byl v roce 1924 postaven mohutný pomník s křížem a sochami hanačky a vojáka. Je věnován obětem první světové války. Je na něm 142 jmen mužů padlých na bojištích světa.
Další pomník byl v roce 1951 postaven na památku osvobození města Olomouce jednotkami Rudé armády u silnice do Lipníka.
V Hodolanech můžeme najít ještě několik pamětních desek připomínajících oběti tragických událostí. Na budově školy v Hodolanské ulici je to pamětní deska věnovaná obětem nacismu z let 1939 - 1945. Je na ni 105 jmen popravených a umučených občanů Hodolan. Také v prostorách hlavního nádraží je pamětní deska připomínající 22 jmen železničních zaměstnanců, kteří položili život za vlast v dobách okupace a v květnovém povstání. Svoje padlé a umučené zaměstnance si připomínají uvnitř bývalého závodu Kosmos, kde můžeme najít i kovovou sochu slévače "Borisa", která vzdává čest svoji práci. Na škole v Hálkově ulici v Nových Hodolanech se na pamětní desce z roku 1996 pod šesticípou hvězdou připomíná, že škola sloužila ke soustřeďování židovských obyvatel Olomouce před jejich deportací do koncentračních táborů. V pěti transportech bylo z města odvlečeno 3499 osob, z nichž 3211 zahynulo a jen 288 našich bývalých spoluobčanů přežilo.
Další tragické události nemají připomínku v Hodolanech, ale na hřbitově na Nové Ulici. Zde stojí pomník s pamětní deskou, který připomíná, že na území Hodolan ve sběrném táboře v letech 1945 - 46 přišlo o život 544 občanů německé národnosti. Před jejich odsunem byli soustřeďování do zdejšího tábora, odkud odcházeli za prací a mnozí zde našli svoji smrt.
Na katastru Hodolan vznikla v roce 1787 malá obec Rolsberk. Byla založena v roce 1785 na místě bývalého kapitulního dvora olomouckým kanovníkem Josefem z Rolsbergu, po němž získala svůj název. V roce 1919 byla sloučena s Olomoucí a roku 1935 zanikl i její název. Nyní ji připomíná již jen název ulice Rolsberská. Na její pravé straně směrem k Přerovu stávala na konci 19. století malá kaplička neznámého zasvěcení. Nyní je zde vybudováno autobusové nádraží.
Místa uchovávající paměť na dávné vraždy a násilí můžeme najít jako nenápadné připomínky i výstavné objekty. Vždy se za nimi skrývají nešťastné osudy konkrétních lidí, kteří si mysleli, že se jim nemůže nic stát. Tak jako my.
Ján Kadlec