Malá a nevýznamná osada je od roku 1429 vedena mezi poddanskými statky kláštera na Hradisku. Premonstráti získali v černovírských pilné a spolehlivé poddané (žádné rebelie), ves ochranu mocného kláštera. V roce 1784 byla kanonie na Hradisku zrušena a po skončení feudální závislosti byla v roce 1850 zřízena samostatná obec Černovír s připojenými osadami Klášterní Hradisko a Lazce.
Nové proměny umožnily prudký nárůst počtu obyvatel. Podle sčítání zde žilo v roce 1834 555 lidí, na začátku dvacátého století to už bylo více než 2000 obyvatel. Zároveň se měnilo sociální složení a nad selským stavem získali převahu dělníci, zaměstnanci a drobní podnikatelé. V obci zavál svěží vítr pokrokových myšlenek. V roce 1885 vznikl kulturně vzdělávací spolek Jaroslav, 1908 byla založena místní sociální demokracie, o rok později DTJ a Sokol. Spolkový život a obecnou osvětu nenarušila ani první světová válka v niž přišlo o život více než 70 mužů z černovírské farnosti u sv. Štěpána.
Vznik Československé republiky byl přijat s nadšením a když byl Černovír zákonem z roku 1919 přiřazen k Velké Olomouci, začala jeho přeměna v předměstské sídliště. Mimořádné, rámec obce překračující, byly zvláště sportovní, kulturní, a společenské aktivity. Zásluhu na tom měl především Sokol, DTJ, místní komunita Církve československé, k níž konvertovala více než polovina věřících. Vedle nové výstavby rodinných domků, ale i činžovních domů se staly ozdobou obce Sokolovna, Dělnický dům, Orlovna a sbor Prokopa Holého. Druhá světová válka silně zasáhla do života obce. V odboji proti okupantům zahynula řada předních představitelů společenského a politického života, mezi nimi dva starostové Sokola, starosta DTJ. Spolu s nastolenými poměry po válce vedlo k radikalizaci většinového proletářského obyvatelstva. V Černovíře proběhlo bez větších excesů sjednocení tělovýchovy stejně jako znárodňování drobných živností. Založení JZD v roce 1954 znamenalo faktický konec selského stavu a začlenění družstva do Školního statku SZTŠ na Hradisku také konec samostatné zemědělské činnosti v obci. Tento stav se ani po změnách posledních let nepodařilo změnit. Po staletí živila černovírská řeka. Dokázala i udeřit. Velká voda v létě 1997 změnila Černovír k nepoznání. Demolováno bylo 75 budov, ale obec žije dál a je připravená přijímat nové výzvy.
Lidé se tu nyní sdružují nejen v TJ Sokol a Slovan Černovír a u dobrovolných hasičů, ale také coby chovatelé a kynologové.
Autor: Rudolf Hradečný, Jindřich Hovadík