Definice živnosti
Živnostenské podnikání upravuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen živnostenský zákon). Živností se rozumí soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Činnosti, které nejsou živnostmi, jsou taxativně vyjmenovány v § 3 živnostenského zákona. Podnikání v těchto činnostech je upraveno zvláštními právními předpisy, nikoliv živnostenským zákonem.
Podmínky provozování živnosti jsou:
- všeobecné (plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti a bezúhonnost)
- zvláštní (odborná nebo jiná způsobilost stanovená živnostenským nebo zvláštním předpisem)
Druhy živností jsou:
Jednotlivé živnosti jsou vyjmenovány v přílohách živnostenského zákona, jejich obsahové náplně lze pak nalézt v Nařízení vlády č. 278/2008 Sb..
Odborná nebo jiná způsobilost
Zatímco u ohlašovacích živností řemeslných, vázaných a koncesovaných je nutné splnit nejen všeobecné, ale zvláštní podmínky pro jejich výkon (kvalifikace, praxe nebo jiné způsobilosti), u ohlašovacích živností volných (všech jejích 80 oborů) se toto nevyžaduje, postačí splnění podmínek všeobecných.
Odpovědný zástupce
Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti podle § 6 a 7, odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k podnikateli ve smluvním vztahu. Zákon ponechává na vůli podnikatele a odpovědného zástupce jaký druh vztahu si zvolí. Živnostenský zákon formu takové smlouvy neurčuje. Při případné kontrole ze strany živnostenského úřadu je však povinností podnikatele tento smluvní vztah prokázat!
Odpovědný zástupce nemůže být ustanoven do funkce pro více než čtyři podnikatele. Při ohlášení živnosti, případně žádosti o koncesi podepisuje odpovědný zástupce Prohlášení odpovědného zástupce (podpis odpovědného zástupce musí být úředně ověřený nebo učiněný před pracovníkem živnostenského úřadu). Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat funkci (např. proto, že funkci vypověděl) nebo nesplňuje-li podmínky (např. z důvodu ztráty bezúhonnosti), musí podnikatel nejpozději do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce. To neplatí, přerušil-li provozování živnosti (před uplynutím této lhůty) nebo bylo-li mu provozování živnosti živnostenským úřadem pozastaveno v rámci sankčního řízení (zde ovšem lhůta 15 dní začíná běžet po skončení pozastavení).
Odpovědný zástupce prokazuje svou odbornou způsobilost (liší se dle živností) zpravidla následujícími dokumenty: výučním listem, maturitním vysvědčením, vysokoškolským diplomem, certifikátem vydaným příslušným úřadem, případně praxí v oboru čili pracovní smlouvou nebo potvrzením zaměstnavatele o vykonávání samostatné odborné práce odpovídající oboru živnosti. Požadovanou délku praxe je možné prokázat i potvrzením od vícero zaměstnavatelů (případně pracovními smlouvami) tak, aby celková délka praxe u všech zaměstnavatelů dosahovala alespoň minimální požadované délky praxe. Není ovšem možné potvrdit praxi zaměstnavatelem v případě, že ten v daném oboru nepodniká, konkrétně nemá na daný předmět podnikání vystavené živnostenské oprávnění, potažmo má tuto živnost přerušenou, pozastavenou nebo zrušenou na dobu, na kterou má být vystavena praxe. Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), která již vlastní příslušné živnostenské oprávnění může svou odbornou způsobilost kromě výše uvedeného prokázat také daňovým přiznáním, fakturami nebo obdobnými doklady.
Odpovědným zástupcem nemůže být kromě výše uvedené dále osoba, u které trvá překážka provozování živnosti podle § 8 živnostenského zákona; osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3, a to po dobu 1 roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění; to neplatí bylo-li živnostenské oprávnění zrušeno z důvodu, že živnost nebyla provozována po dobu delší než 4 roky. Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen dozorčí rady či jiného kontrolního orgánu této právnické osoby.
Přerušení provozování živnosti
Požádat o přerušení provozování živnosti může podnikající fyzická osoba buď osobně nebo prostřednictvím zvoleného zmocněnce na základě písemné plné moci. U právnických osob tak může učinit osoba oprávněná jednat jménem právnické osoby, případně též zmocněnec. Provozování živnosti je přerušeno vždy dnem doručení oznámení o přerušení provozování živnosti živnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. Provozování živnosti nelze přerušit (ani obnovit) zpětně! Živnost lze přerušit vždy jen na dobu určitou (možno např. až do 31.12.2099).
Provozovna
Provozovnou se rozumí dle živnostenského zákona prostor, v němž je živnost provozována. Podnikatel je povinen od 1.8.2011 zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně oznámit předem živnostenskému úřadu – s výjimkou provozovny, kterou podnikatel uvede v ohlášení živnosti či v žádosti o koncesi a mobilních provozoven (tj. přemístitelná provozovna, která není umístěna na jednom místě po dobu delší než 3 měsíce) a automatů. Pro oznámení zahájení nebo ukončení může posloužit Změnový list.
V souladu s ustanovením § 17 odst. 7 a 8 živnostenského zákona je povinností podnikatele mít provozovnu trvale a zvenčí viditelně označenou. V případě právnické osoby obchodní firmou nebo názvem, identifikačním číslem, provozní (prodejní) dobou a osobou odpovědnou za provoz. V případě fyzické osoby jménem a příjmením podnikatele, identifikačním číslem, v případě provozovny určené pro prodej zboží a poskytování služeb spotřebitelům jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny, prodejní a provozní dobou určenou pro styk se spotřebiteli, případně kategorií a třídou u ubytovacích zařízení poskytujících přechodné ubytování. Nepravidelnou provozní dobu, je nutné nadto specifikovat i když je provozovna otevřena, za jakých podmínek, včetně telefonického kontaktu na osobu, která může tyto informace podat.
Sídlo
Jedná se o místo, odkud podnikatel řídí své podnikatelské aktivity (nechává si zpravidla zasílat korespondenci, uzavírá obchodní smlouvy, fakturuje apod.). Adresa sídla může být shodná s adresou bydliště (trvalého pobytu). V případě, má-li podnikatel bydliště na adrese sídla ohlašovny, zvláštní matriky nebo na adrese sídla správního orgánu, stejně tak v případě, že se adresa sídla liší od adresy bydliště je podnikatel povinen při ohlášení předložit doklad prokazující právní důvod pro užívání těchto prostor. Rozumí se jím doložení souhlasu majitele (viz. formulář Souhlas s umístěním sídla, který lze nalézt v sekci Formuláře a pokyny ke stažení). Sídlo může být i shodné s adresou provozovny. Další povinností podnikatele je, v případě liší-li sídlo od adresy bydliště označit jej obchodní firmou, případně názvem, nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem. V případě výpovědi souhlasu s umístěním sídla vlastníkem je povinností podnikatele doložit živnostenskému úřadu nový doklad k sídlu (na jiné adrese), v opačném případě se podnikatel vystavuje zrušení živnostenského oprávnění z moci úřední (dle § 58 odst. 1 písm. d) živnostenského zákona) a v souvislosti s tím i uložení nákladů řízení, které se v případě nezaplacení předávají k vymáhání. Přerušení provozování živnosti nemá na výše uvedenou povinnost vliv. Podnikatel může mít pouze jedno sídlo (byť je nositelem vícero živnostenských oprávnění).