Na zatravněné ploše mezi Dlouhou ulicí a Mlýnským potokem ještě nedávno rostlo obilí nebo řepka. S vymezením tohoto území pro veřejný park ale počítaly územní plány už od roku 1930. „Nyní, po aktualizaci prověřovací studie, máme k dispozici dvě varianty řešení parku se zapojením přírodního vodního prvku. Právě díky využití Mlýnského potoka bude Park na Dlouhé zcela jedinečný v kontextu celého města. V Olomouci se totiž jinde nenachází parkově upravená plocha, která by umožňovala přímý kontakt s vodou,“ říká primátor města Olomouce Mirek Žbánek a doplňuje, že v realizaci se bude postupovat ve dvou etapách. „Nejprve budeme řešit zatravněnou plochu mezi ulicí Dlouhá a Mlýnským potokem, což bude vlastně jádro celého parku, a také pravý břeh Mlýnského potoka, kudy by měla vést nová stezka. Ve druhé etapě, po dohodě s Univerzitou Palackého, která zde vlastní pozemky, pak chceme dořešit zbytek území. Na realizaci parku bychom rádi využili dotaci.“ Na projekt „Park na Dlouhé“ se předpokládá podání žádosti o dotaci z Operačního programu životní prostředí 2021-2027.
Nejširší, centrální část území, tedy v současnosti zatravněná plocha mezi ulicí Dlouhá a Mlýnským potokem, tvoří těžiště celého návrhu. Rozlehlá volná plocha při meandru Mlýnského potoka je podle odborníků z útvaru hlavního architekta pro další využití území nejvhodnější i díky tomu, že je v dostatečné vzdálenosti od frekventované ulice Dlouhá. „V těchto místech proto v obou variantách počítáme s využitím elementu vody a vytvořením hlavních pobytových a rekreačních ploch. Tuto nejatraktivnější část území studie zvýrazňuje jemnými terénními modelacemi, navrženy jsou samozřejmě stezky pro pěší a cyklisty a také dětské a workoutové hřiště,“ popisuje záměry, jak by měl vypadat budoucí park, vedoucí útvaru hlavního architekta Jana Křenková.
A jaké jsou tedy varianty?
Ta první počítá s vytvořením nového ramene vodního toku, které by vnikalo hlouběji do parku a mohlo zde vytvořit větší mělkou vodní plochu, přístupnou z velmi pozvolna se svažující štěrkové pláže. Mělkou vodu mezi novým a původním břehem, ze kterého vznikne oddělený ostrov, tak budou moci návštěvníci parku využívat třeba jako brouzdaliště s malými ostrůvky.
Druhá varianta pracuje s možností nezavádět vodu z Mlýnského potoka hlouběji do parku, ale umožnit k ní pohodlný přístup, tak aby byla dodržena základní myšlenka kontaktu s vodou. Z břehu tak vznikne prostor pro setkávání a relaxaci u vody.
Příloha