Sociální služby a související služby statutárního města Olomouce
Statutární město Olomouc zajišťuje nepřetržitou krizovou, havarijní telefonickou službu pro zajištění zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně pro případ vzniku situace, kdy obecní úřad obce s rozšířenou působností dle § 92 písmena a) zajišťuje „osobě, které není poskytována sociální služba, a je v takové situaci, kdy neposkytnutí okamžité pomoci by ohrozilo její život nebo zdraví, poskytnutí sociální služby nebo jiné formy pomoci a to v nezbytném rozsahu; místní příslušnost se řídí místem trvalého nebo hlášeného pobytu osoby.“ Týká se tedy území statutárního města Olomouce a správního území obce s rozšířenou působností.
Krizovou, havarijní službu vykonává odbor sociálních věcí MMOl (tel.: 724 206 544), který je výkonným orgánem této služby. Havarijní služba může být aktivována i v případě nutnosti koordinace výkonu státní správy. Tuto službu zajišťují vybraní zaměstnanci MMOl. Služba je dostupná po celý kalendářní rok a je stanovena v týdenních intervalech s povinností dosažitelnosti po dobu 24 hodin denně.
Kluby pro seniory a časopis Olomoucký senior
Statutární město Olomouc je zřizovatelem a provozovatelem již 19 klubů pro seniory a 1 klubovny pro seniory. Snahou města je, aby kluby byly dostupné nejen v centru a okolí, ale i ve všech jeho částech.
Byty pro seniory
Byty pro seniory (dále jen „BPS“) jsou určené pro bydlení občanů seniorského věku, resp. příjemců starobního a plného invalidního důchodu. Byty v BPS jsou byty zvláštního určení, které jsou určeny zejména pro občany žijící osaměle, příjemce pečovatelské služby, občany, kteří jsou v základních životních úkonech soběstační, ale pro zajištění některých potřeb potřebují z důvodu věku nebo zdravotního stavu, dostupnosti bydlení, apod. pomoc.
Bezbarierové byty
Bezbariérové byty (BB) jsou určené pro bydlení zdravotně postižených občanů. Byty v DPS a BB jsou určeny zejména pro občany žijící osaměle, příjemce pečovatelské služby, občany, kteří jsou v základních životních úkonech soběstační, ale pro zajištění některých potřeb potřebují z důvodu věku nebo zdravotního stavu pomoc nebo péči jiné osoby a tuto pomoc nebo péči nemohou zajistit rodinní příslušníci.