Tyto podmínky byly upraveny zvláštními právními předpisy např. zákonem o podmínkách provozu na pozemních komunikacích. Po dlouhotrvajících mezirezortních jednáních v roce 2011 nabyla účinnosti novela zákona o ochraně ovzduší, která měla za cíl zavedení institutu nízkoemisních zón (NEZ) do právního řádu ČR.
V září 2012 pak vešel v platnost zcela nový zákon č. 201/2012Sb., o ochraně ovzduší a zákonné zmocnění (§14) k vydání vyhlášky, kterou je možno za předpokladu splnění určitých podmínek omezit provoz motorových silničních vozidel, padlo na obce. Nízkoemisní zóny jsou oblasti, do kterých je omezen vjezd vozidel způsobujících větší znečištění, resp. vozidel, jejichž emise nedosahují požadované úrovně. NEZ patří mezi legislativní nástroje, které mohou města přijmout za účelem snížení emisí z dopravy. V praxi by se však nemělo jednat pouze o samostatné opatření. Aby byl dosažený efekt co nejvyšší, nízkoemisní zóny by měly být součástí většího uceleného souboru opatření.
Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí z dopravy ve statutárním městě Olomouci patří mezi priority vedení města. Za tímto účelem byla již v minulosti realizovaná mnohá opatření. Jmenovitě se jedná o výstavbu dálničního obchvatu města, zákaz vjezdu nákladních automobilů s hmotností nad 12 tun na úseku silnice I/35, zavedení zóny s dopravním omezením, do které je zakázán vjezd všech motorových vozidel s výjimkou dopravní obsluhy, zavedení pěších zón, plošný systém jednosměrných ulic, regulaci parkování a podporu elektrifikované veřejné dopravy.
Případné zavedení nízkoemisní zóny ve městě by bylo rozsáhlým regulačním opatřením, které by se dotklo významného počtu motoristů, respektive obyvatel města. Proto je třeba důkladně zvážit přínosy a případná negativa tohoto opatření. Problematika nízkoemisní zóny je stále ve stádiu sběru informací a podkladů pro rozhodovací proces. Významným krokem bylo zadání studie proveditelnosti zavedení nízkoemisních zón. Výsledky této studie jsou podrobně analyzovány a probíhají konzultace se zpracovateli.
Studie ukázala ve 2 variantách (červená a zelená) vliv zavedení nízkoemisní zóny na produkci limitovaných škodlivých látek pocházejících z dopravy. Z výsledků rozptylové studie vyplývá, že největší dopad na kvalitu ovzduší bude mít NEZ ve variantě s povolením vjezdu vozidel pouze 4. emisní kategorie (tj. vozidla se zelenou emisní plaketou), kdy dojde na území města k poklesu průměrných imisních koncentrací PM10 o 0,29 μg/m3, průměrných imisních koncentrací PM2,5 o 0,15 μg/m3. Průměrné imisní koncentrace NO2 poklesnou v této variantě o 0,13 μg/m3.
Diskutabilní se může zdát přínos NEZ ve variantě červené (tj. vozidla s červenou, žlutou a zelenou emisní plaketou), kde dojde v případě NO2 k mírnému nárůstu imisních koncentrací o 0,09 μg/m3, a to v části mimo NEZ. Uvnitř NEZ pak dojde k poklesu o 0,37 μg/m3. Průměrné imisní koncentrace PM10 poklesnou na území města v této variantě o 0,06 μg/m3 a u průměrné imisní koncentrace PM2,5 poklesnou o 0,03 μg/m3.
S ohledem na stávající stav dopravní infrastruktury (absence obchvatu) a vzhledem k tomu, že byla v minulosti realizována taková dopravní opatření, která vymístila významný podíl tranzitní dopravy mimo zastavěné území města, nejeví se přínos nízkoemisní zóny ve statutárním městě Olomouci tak jednoznačný. Rozhodovací proces není zatím ukončen a na základě zmíněných důvodů nelze očekávat brzké uvedení jednoznačného stanoviska, zda nízkoemisní zóna bude realizována.
Osobně považuji zavedení navrhovaného opatření v podobě nízkoemisních zón na území města Olomouce za málo účinné ve vztahu k ŽP, zejména po udělení všech výjimek nevidím mnoho nadějí na zlepšení kvality ovzduší, nehledě na nemalé investiční náklady spojené se zavedením institutu nízkoemisních zón v rámci celé ČR.