Faktorů, které v důsledku vedou ke vzniku smogové situace, je několik. Patří k nim průmyslové exhalace, emise výfukových plynů, používání nekvalitních paliv v domácnostech i dálkové znečištění ze vzdálených zdrojů. Podle mínění hydrometeorologů byla poslední kritická situace především ovlivněna stavem ovzduší severně od našeho území. Otázkou je, jak takovou situaci řešit, protože různé kroky například na úrovni obce jsou podmíněny předchozími kroky na úrovni státu.
„Na příští týden jsme svolali jednání, na němž se společně s panem primátorem chceme sejít s odborníky z Českého hydrometeorologického ústavu, Krajské hygienické stanice, České inspekce životního prostředí a zástupci Krajského úřadu Olomouckého kraje,“ uvedl náměstek primátora Aleš Jakubec. „S těmito partnery a odborníky chceme diskutovat možná řešení situace, a to i na úrovni státu, právě s ohledem na již zmiňované dálkové znečištění.“
Možnosti samosprávy jsou v tomto směru omezené, přesto ale už město Olomouc v nedávné minulosti i v současnosti uskutečnilo několik důležitých kroků. Mezi ně patří například významná podpora MHD (kolem 300 milionů korun z rozpočtu roku 2017 a jedny z nejlevnějších jízdenek v ČR) výstavba dálničního obchvatu města, zákaz vjezdu nákladních automobilů s hmotností nad 6 tun do centra města, zavedení pěších zón, plošný systém jednosměrných ulic, regulace parkování i výstavba tramvajové trati na Nové Sady a příprava jejích dalších etap. Nyní se pracuje na úplném zákazu vjezdu tranzitujících nákladních vozidel nad 12 tun. „Připravujeme strategický dokument, plán udržitelné městské mobility, jehož cílem je koncepční snížení negativních dopadů automobilové dopravy,“ dodal Aleš Jakubec. Současně se vedení města snaží zlepšovat péči o městskou veřejnou zeleň zařazenou do údržby, a to nejen v případě městských parků jako „zelených plic“ našeho města. Význam zeleně je podtržen i v souvislosti s přípravou a realizací protipovodňových opatření, jednou z priorit města navíc bylo založení nového krajinného prvku s názvem Holický les.
Často se v souvislosti s dopady dopravy hovoří o zavedení nízkoemisní zóny. Toto rozsáhlé regulační opatření by výrazně zkomplikovalo život mnoha občanům. Prokázaný vliv na snížení imisní zátěže po zavedení takových zón v zahraničí (v ČR nikde zavedeny nebyly) se přitom pohybuje pouze v řádu jednotek procent. Město Olomouc si nechalo před několika lety zpracovat i studii přínosů nízkoemisní zóny, která tento minimální dopad potvrdila. Je také otázkou, zda je lepší varianta úbytku imisního zatížení centra na úkor zvýšení imisního zatížení okrajových částí.
Proto je třeba důkladně zvážit přínosy i administrativní a provozní náročnost včetně případných negativ tohoto opatření. Navíc jedním z podstatných problémů při zavedení nízkoemisní zóny je zejména stav dopravní infrastruktury - dokud nebude dokončen celý obchvat Olomouce (což ale závisí na státu), nebo se nepodaří odvést z této zóny dopravu jiným způsobem, nelze o tomto opatření uvažovat.
Doprava však není ani zdaleka jediným zdrojem znečištění ovzduší. Nejen v Olomouci a okolí se mnoho domácností vrací k používání tuhých paliv, v horším případě i k pálení odpadů. Úředníci magistrátu v této souvislosti neprodleně řeší případné podněty v rámci správního území v souladu s platnou právní úpravou.
Sebevětší snaha města o zlepšování kvality ovzduší však nemusí stačit. Jak totiž potvrdili odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu, za vznikem smogové situaci často stojí faktory, které na úrovni města nelze ovlivnit, a případné regulace, které by samozřejmě zkomplikovaly mnoha lidem život, by neměly téměř žádný efekt. Podle ČHMÚ má negativní vliv na ovzduší dálkové znečištění ze severu, které u nás nemůžeme prakticky nijak ovlivnit. Jakákoliv lokální opatření na území města ve snaze zlepšit kvalitu ovzduší v takovém případě nemusejí přinést žádaný efekt, když je základní zdroj znečištění jinde.
Pro úplnost, aniž bychom chtěli bagatelizovat situaci, je třeba dodat, že současná situace je ovlivněna i novelou zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, v němž se k 1. lednu tohoto roku změnila metodika vyhlašování smogových situací. Dle předchozí platné právní úpravy byla, např. pro prachové částice PM10, vyhlašována smogová situace v případě, že alespoň na jedné měřící lokalitě, reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti min. 100 km2 překročila 24-hodinová průměrná koncentrace částic PM10 hodnotu 100 µm/m3, ve dvou po sobě následujících dnech a zároveň byl za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřících stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací PM10. Nově je smogová situace pro PM10 vyhlašována v případě, že alespoň na jedné měřící lokalitě, reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti min. 100 km2, překročí hodnota 12-hodinového klouzavého průměru hodinové koncentrace částic PM10 hodnotu 100 µm/m3, a to alespoň na polovině měřících lokalit reprezentativních pro úroveň znečištění v oblasti min. 100 km2, nebo na dvou měřících lokalitách pokud jsou pro úroveň znečištění v oblasti reprezentativní právě dvě měřící lokality a zároveň se během následujících 24-hod. nepředpokládá pokles koncentrace pod informativní prahovou hodnotu. Proto jsou nyní smogové situace vyhlašovány častěji, což vede veřejnost k domněnce, že došlo k rapidnímu zhoršení znečištění ovzduší.