Naši lidé se od začátku snaží vychytávat překážky systému a s ministerstvy a technickou podporou tyto problémy aktivně komunikují. Ministerstvo ale spustilo systém v podobě, v jaké nikdy neměl být spuštěn, a nereflektovalo na žádné z našich varování a žádostí o odložení a dopracování systému. V takové situaci očekáváme na druhé straně partnera, který nám bude nápomocný, a ne nařčení z nečinnosti či neschopnosti našich úředníků. Ti se totiž snaží dělat maximum pro to, aby kvůli chybě ministerstva nevznikaly stavebníkům škody,“ říká primátor města Olomouce a místopředseda Svazu měst a obcí ČR Mirek Žbánek.
Dvojnásobné vytížení
Situaci s vyřizováním stavebních agend komplikuje kromě přechodu na nový systém také velký nával žádostí, které stavebníci podali v průběhu června, tak aby byly administrovány ještě podle starého stavebního zákona. Oproti běžnému stavu se nyní úřad vypořádává se stoprocentním nárůstem vytíženosti. V červnu obdržel stavební úřad zhruba 2000 podání, přičemž standardně se průměrný počet podání pohyboval kolem 950. „Snažíme se stavebníkům maximálně vyjít vstříc, ale víme, že při vyřizování žádostí bohužel bude docházet k prodlevám. Přednostně administrujeme žádosti, u kterých jsou stavby navázány na dotační tituly, hypotéky nebo stavebníkům hrozí jiné sankce. Ta vytíženost je teď ale opravdu obrovská,“ říká vedoucí stavebního odboru olomouckého magistrátu Ludmila Marková. Se stejným problémem se vypořádává například i odbor územního plánování. Zatímco za prvních pět měsíců letošního roku přijal tento odbor 264 žádostí o vydání koordinovaného závazného stanoviska, tak od začátku června přibylo dalších 100 žádostí, které budou posuzovány ještě podle starého stavebního zákona.
Obrovský nárůst počtu žádostí samozřejmě paralyzuje úřad i ve vztahu k agendám, které přímo nesouvisí se změnou stavebního zákona. „V rámci dotčených orgánů tyto agendy vykonávají ti stejní lidé, protože mají několik disciplín a několik odborností. Na odboru životního prostředí se scházejí agendy státní správy i samosprávné činnosti a v tuto chvíli opravdu nestíháme ani těch dalších dvacet nestavebních činností, které má náš odbor v kompetenci,“ potvrzuje Petr Loyka, vedoucí odboru životního prostředí, s tím, že mimo velké vytížení se i odbor životního prostředí stále potýká s nedostatky nového systému. „Pro dotčené orgány dosud nebylo v systému vytvořeno plnohodnotné pracovní prostředí,“ upozorňuje.
Testování v ostrém provozu
V novém systému nyní na stavebním úřadě v Olomouci pracuje pouze několik lidí, kteří se postupně snaží najít cestu, jak v něm žádosti administrovat co možná nejefektivněji. Ostatní zatím musejí zvládnout velký počet žádostí z předchozího období. „Bohužel nám v tom systém moc nepomáhá, chybí důležité funkcionality, správné nastavení přístupů a rolí i provázanost s dalšími registry a systémy a dokonce i logická kontrola zadaných informací. Vidíme v něm i bezpečnostní rizika. Postupně hledáme cestu, ale často je to takový hokus/pokus/omyl. Jsou části systému, které jsou jasné, ale v jiných opravdu zkoušíme, s čím nás systém ve vyřizování žádosti konečně pustí dál, nebo jak nastavit role všem referentům tak, aby skutečně dokázali v systému efektivně pracovat. S helpdeskem jsme v čilé komunikaci, ale téměř měsíc od spuštění provozu zatím nedošlo k zásadnímu posunu. Systém stále neumožňuje efektivní práci,“ vysvětluje Marková. „V podstatě jsme teď ve fázi vývoje. Umím si toto postupné vychytávání problémů představit v testovacím provozu s fiktivními žádostmi. My ale máme na druhé straně skutečné žadatele, kteří chtějí realizovat skutečné stavební záměry,“ dodává.
„V podstatě jsme se my jako úřady, ale zejména lidé, kteří chtějí stavět, stali pokusnými králíky. Toto není stejná situace jako nefunkční systém pro placení dálničních známek, kdy stát v případě problémů způsobí škodu maximálně sám sobě. Tady hrajeme s prostředky všech stavebníků, kterým kvůli nefunkčnosti nového systému mohou vznikat obrovské škody. Přijme pan ministr politickou zodpovědnost i v těchto případech, když navzdory varování z úřadů i zevnitř ministerstva trval na spuštění něčeho tak nedopracovaného?“ uvažuje primátor Mirek Žbánek. „I my jsme stavebníkem a máme reálnou obavu, že bude ohrožena celá řada projektů, které se připravují nebo jsou před dokončením a kolaudací a jsou vázány na dotace,“ upozorňuje.
Krok zpět
Podle zkušeností z kompetentních odborů nynější systém neumožňuje efektivní práci a celá administrace žádostí je zatím složitější, delší a méně funkční, než byla v původním systému. „Kdyby systém splňoval záměry, se kterými byl tvořen, věřím, že by všichni účastníci stavebních řízení tento krok k elektronizaci a digitalizaci uvítali. Teď je to ale krok zpět, protože jsou nuceni pracovat v systému, který je v tuto chvíli horší než ten původní, a nemají jinou možnost,“ poukazuje primátor Žbánek na absenci testování nebo možnosti ladění systému v rámci přechodného období.
Ačkoli je Olomouc jakýmsi vzorem pro stavební úřady a další účastníky stavebních řízení v republice, kteří právě Olomouc žádají o pomoc a podporu, i zde už pracovníci kompetentních odborů naráží na limity toho, co bylo možné v aktuální podobě systému zvládnout. „Více než tři týdny jsme se snažili dělat všechno pro to, abychom se s novým systémem vypořádali a mohli v něm nějakým způsobem pracovat. Kvůli chybějícím funkcionalitám a chybám v systému bohužel ne ideálně, jak bychom my nebo klienti potřebovali, ale alespoň nějak. V tento okamžik jsme se ale dostali na hranu toho, co jsme byli schopni jako území zvládnout. Teď už bez toho, že by se systém aktualizoval, upravil nebo úplně změnil, další prostor pro kreativitu opravdu nemáme,“ uzavírá tajemník Magistrátu města Olomouce Marek Černý.
Změny ve stavebním zákoně se od začátku července v Olomouci týkají činností stavebního odboru, odboru územního plánování, odboru památkové péče a odboru životního prostředí.