Pokud žiješ v souladu s přírodou, nikdy nebudeš chudý.
Seneca
Katastr obce Neředína zaujímá strategické místo na návrší západně od centra Olomouce. Jeho území tvoří nepravidelný obdélník rozložený mezi městem a obcemi Topolany a Hněvotín, jež se skrývají za horizontem. Název obce pochází od osobního jména Neředa, poprvé je připomínaná v roce 1234. Typická zemědělská ves byla vždy majetkem olomoucké kapituly. Pod vrcholem hřebene se ukrývá pramen říčky Povelky, která protékala obcí, naplňovala městské hradní příkopy a také několik rybníčků v okolí.
Pod ornicí se zachovala památka na pobyt římské legie, která si zde vybudovala pochodový tábor. Během markomanských válek za císaře Marka Aurelia v letech 166 - 180 po Kristu se předsunutý oddíl Římanů dostal až na střední Moravu, aby zde pacifikoval místní germánské kmeny. Tábor pochází ze stejného období, jako je známý nápis na skále v Trenčíně. Je pravděpodobné, že před výstavbou dálničního obchvatu budou v prostorách olomouckého letiště učiněny další významné objevy pobytu římských vojsk. Tak se nám postupně potvrzuje stará pověst o založení města Olomouce Římany.
Na území Neředína se zachovalo několik drobných památek z minulých dob. Většinu z nich najdeme na návsi a v jejím blízkém okolí. Nejvýznamnější pro život vesničanů byla kaplička zasvěcená Panně Marii Loretánské. Byla postavena v roce 1771 na místě původní dřevěné zvonice. Na čtvercovém půdorysu s půlkruhovým závěrem stojí mezi lípami půvabná, nově opravená a udržovaná památka, jejíž zvon ve zvonici plní stále svoji funkci. Nad ní je v parčíku kamenný památník obětem první světové války. Hranol s pamětními deskami se jmény padlých a dekorativním reliéfem je obklopen železným plotem. Na jeho vrcholu byla původně umístěna pískovcová helma.
Pod kaplí je v parčíku zasazena lípa svobody s pomníčkem na památku padlým ve druhé světové válce a obětem koncentračních táborů. Strom zasadili a pomníček vybudovali po válce občané Neředína.
Na začátku i na konci původní zástavby obce stojí kamenné kříže. Před restaurací na křižovatce najdeme kamenný kříž s ukřižovaným Kristem z roku 1774. Na hranolovém soklu má reliéf Panny Marie Bolestné, pod křížem se na nás výhružně dívá lebka se zkříženými hnáty. Dříve stával blízko silnice, nyní je po rekonstrukci mírně posunutý. Kamenný kříž v úvozu nad hospodou byl po poškození opravovaný. Na původním zvětralém hranolovém podstavci z 19. století stojí nový kamenný kříž s malým litinovým Kristem.
U staré polní cesty, vedoucí za humny směrem k Nové Ulici, můžeme objevit už jen podstavec kamenného kříže z 19. století. Na hranolovém podstavci je reliéf Panny Marie Bolestné, na skalce stával kamenný kříž s litinovým Kristem. Ten byl zničený, nebo ukradený a tak na nás hledí již jen torzo památky, jež byla svědkem významných událostí i tajných setkání milenců. Až do stavby nového kostela v Hejčíně v roce 1932 byl Neředín přifařen k Nové Ulici a farníci tudy chodili každou neděli na mši do tamního kostela. Na Velikonoce si družičky na Bílou sobotu donesly z Nové Ulice křížek, který si nazdobily. V neděli velikonoční šlo z Neředína na Novou Ulici kolem kříže procesí s hudbou, ve kterém vyzdobený křížek zase družičky donesly zpět do kostela. Místo kříže mělo také významnou pověst mileneckou. Scházeli se u něj zamilovaní z Neředína i vzdálenějšího okolí. Snad se opuštěný podstavec mezi šeříky jednou dočká opravy.
Před zřízením cvičiště na Tabulovém vrchu stávala na rozcestí polních cest z Neředína směrem ke hřbitovu na Nové Ulici socha nebo kamenný kříž. Snad zde stávala socha svatého Vendelína, o které kdysi v neředínské hospodě vyprávěl stařeček Dziuba v jednom nevlídném podvečeru ? Socha s křížem byla postavena v roce 1820. Svatý Vendelín byl franckým poustevníkem v 6. století. Podle legendy to byl královský syn, pastýř a opat. Je patronem zemědělství a ovčáctví, bývá zobrazován jako poustevník s pastýřskou holí, mezi dobytkem, vepři a ovcemi. Socha s křížem byla poškozená od cvičících ženistů, sv. Vendelín byl rozbitý a jeho části byly uložené ve dvoře stavení č. 21.
Místo kříže bylo také před výstavbou nového neředínského hřbitova u silnice před budovou krematoria. Městské hřbitovy byly založeny v roce 1901 a v jejich areálu najdeme mnoho cenných památek na významné olomoucké osobnosti.
Na vrcholu kopce je v zeleni ukrytý fort č. XV. Patří k soustavě fortů olomoucké pevnosti, byl postaven v letech 1850 - 54. Vojáci rakouské, sovětské i naší armády postupně opustili zdejší fort, cvičiště i letiště a Neředín se stává místem výstavby nových čtvrtí rodinných domů. Když jsem v únoru procházel jeho katastrem, byl jsem svědkem veselého průvodu fašangových masek s muzikou. Jedna z obnovených tradic se vrátila na starou vesnickou náves. Půjdete-li polní cestou z Neředína na Novou Ulici, odkryje se vám překrásný pohled na město s pozadím modrých hor na horizontu. Je to nabídka, jak obohatit svoji duši svátečním prožitkem.
Ján Kadlec
Poznámka
Autor článku Ing. Ján Kadlec je předsedou sekce historická Olomouc, která je součástí Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci. Činnost sekce Historická Olomouc byla po několikaletém přerušení obnovena v roce 2001 (více na www.historicka.olomouc.cz). Článek o drobných památkách Neředína byl publikován v roce 2003 v časopise Zelení a doba v seriálu o drobných stavebních památkách Olomouce.
Autor při této příležitosti konstatoval, že letošní oprava neředínských božích muk - v rámci této akce byla v blízkosti kříže rovněž vysázena nová stromová alej (viz. foto) - stojících při cestě k Tabulovému vrchu je v současné době zatím jediná, která se od publikování seriálu článků uskutečnila.
Článek tak již za krátký čas "zestárnul" a stává se s tímto komentářem a fotografiemi opravených božích muk "obrazem doby"a jejího vývoje.
Připravil: Miroslav Bureš