Před sto lety letěl nad Olomoucí ing. Jan Kašpar
Příští měsíc, konkrétně 21. srpna, uběhne přesně sto let od památného dne, kdy nad olomouckým vojenským cvičištěm vzlétl ing. Jan Kašpar na letadle značky Blériot. Byl to vůbec první let letadla na území Moravy, což tehdy přilákalo 30 tisíc nadšených diváků.
Letos si olomoučtí letci a přátelé letectví připomenou toto výročí při leteckém dni, naplánovaném na 11. září. Na letišti v Neředíně bude po celý den vystaveno letadlo Blériot. Zájemci si jej budou moct důkladně prohlédnout, a Blériot dokonce předvede i několik letů.
Začátky motorového létání
V prosinci roku 1903 obletěla svět úžasná zpráva: Bratři Wrightové uskutečnili ve Spojených státech amerických první úspěšný let letadlem poháněným motorem. V Evropě se úspěšný let zdařil roku 1906 pilotu Alberto Santos-Dumontovi. Brzy na to se začíná s létáním i v Anglii, Německu, Itálii, Rakousku-Uhersku. Nad českým územím uskutečnil první krátký let francouzský pilot L. J. Gaubert dne 28. prosince 1909 nad dostihovým závodištěm v Praze – Chuchli. Krátký, ale první řízený motorový let nad českou půdou.
17. dubna 1910 přinášejí noviny skvělou zprávu z Pardubic: „Včera, 16. dubna o 11. hod. dopolední, se vznesl ing. Kašpar na Blériotově jednoplošníku do výše 20 – 25 m a proletěl dráhu asi 2 km. Jest to první Čech, který letěl nad českou půdou.“
Jan Kašpar se narodil 20. května 1883 v Pardubicích. Od mládí se zajímal o motocykly, automobily a jiné technické novinky tehdejší doby. Letecké události jej natolik nadchly, že na podzim roku 1909 objednává u Blériota letadlo. 9. dubna 1910 je dodáno do Pardubic a Jan Kašpar s ním podniká první aviatické pokusy. Ty jsou záhy korunovány již zmiňovaným úspěšným letem.
Po složení úředních zkoušek absolvoval 19. června 1910 ing. Jan Kašpar v Pardubicích své první veřejné letecké představení, a vzbudil tak velký zájem všude v Čechách a na Moravě. Začali se hlásit zájemci o jeho produkci. V červenci vzlétl v Hradci Králové a Jaroměři. První týden v srpnu letěl v Lysé nad Labem, následující víkend vidělo jeho let na 60 tisíc nadšených Pražanů. Tou dobou již v Olomouci naplno běžely přípravy k první veřejné letecké produkci na území Moravy a Slezska. Hlavním jejím organizátorem byl olomoucký hoteliér a podnikatel Čeněk Kudla. Němečtí radní se však nemohli smířit se skutečností, že jako první vzlétne na Moravě český letec, a zaslali do Vídně dokonce žádost o zrušení produkce, která naštěstí nebyla vyslyšena.
Olomoučtí Němci se zlobili
Místní olomoucké noviny „Pozor“ ze dne 10. srpna 1910 v článku První vzlet letadlem na Moravě oznamují, „že let se bude konat dne 21. srpna“ a dále uvádějí, že „Ku vzletu tomu, jenž bude prvním vzletem toho druhu na Moravě, konají se již rozsáhlé přípravy.“ V článku Vzlet aeroplánu inženýra J. Kašpara v Olomouci informuje následující den tentýž list o činnosti „našeho jediného aviatika“, který, jak se dále uvádí „dosud nikoho nezklamal, ručí za úplný zdar podniku, a lze se tudíž těšiti, že i nám bude poskytnuta příležitost zhlédnouti na vlastní oči nejnovější vynález lidského ducha, původní aeroplán systému Blériotova, mistrně ovládaný českým neohroženým pilotem...“ Další článek podrobně popisuje úspěchy, kterých ing. Kašpar dosáhl v Praze na Proseku. Již první věty radostně konstatují, že „Ve všech vrstvách české Moravy jeví se neobyčejný zájem o debut inženýra Kašpara. I z Čech docházejí od jeho obdivovatelů a přátel zprávy, že se prvního vzletu na Moravě zúčastní. Inženýr Kašpar byl před několika dny v Olomouci a s potěšením prohlásil, že se vojenské cvičiště u Neředína – jedno z největších říše – ke vzletu výborné hodí a že si u nás vzhledem k rozloze cvičiště s chutí zalétá“.
Ing. Kašpar dorazil do Olomouce již v pátek 19. srpna a shledal na improvizovaném letišti velmi čilý ruch příprav. Vedle neředínské pevnůstky č. XV byl postaven hangár a tribuny. Letadlo bylo v sobotu vystaveno pro veřejnost a stroj vyzkoušen dvěma pokusnými vzlety. Nadšené české obyvatelstvo Olomouce se nemohlo dočkat nedělního odpoledne.
Ne tak německá většina. V noci na neděli se pokusily německé skupinky rozbít letadlo v hangáru na cvičišti, to se jim ale nezdařilo. Byl to první pokus o sabotáž v letectví v českých zemích. Když se radnici nepodařilo nijak zabránit pořádání vzletu, aspoň se snažili tisícům českého lidu co možno nejvíce znepříjemnit cestu na letiště – namísto dvou vozů tramvaje, které obyčejně v neděli jezdívaly, jezdila od nádraží jen jediná. Kromě toho neznámí pachatelé naházeli na silnici vedoucí k letišti velké kameny, aby tak způsobili kalamitu v dopravě automobily.
Před 6. hodinou odpoledne bylo letadlo vytaženo z hangáru, stroj znovu vyzkoušen a přichystán k vzletu. O půl sedmé se ing. Jan Kašpar vznesl k historickému prvnímu letu nad územím Moravy. Jeho let trval šest a půl minuty, během něj ve výšce 40-60 m zakroužil nad cvičištěm a zamířil i nad Topolany a Hněvotín. Bohužel nenadálá porucha směrového kormidla donutila ing. Jana Kašpara k předčasnému přistání, za obrovského jásotu a ovací přihlížejících diváků. Na letišti v Neředíně se tu srpnovou neděli shromáždilo na 30 tisíc diváků. Tímto počtem dosáhla Olomouc po Praze největší návštěvnosti.
Tento, z našeho pohledu krátký let, měl pro tehdejší českou menšinu v Olomouci obrovský význam. 21. srpen 1910, den konání veřejného vzletu ing. Kašpara v Olomouci, se tak stal manifestací české Moravy vzdávající hold českému aviatikovi.
V tomto významném roce uskutečnil ing. Kašpar veřejná vystoupení ještě v dalších městech. Následující rok, 13. května 1911 pak uskutečnil svůj nejslavnější let z Pardubic do Prahy. Vykonal jej na stroji vlastní konstrukce – jednoplošníku Kašpar JK. Toto letadlo pak věnoval v roce 1913 Národnímu technickému muzeu v Praze. Po smrti svého otce, velkého příznivce aviatiky, létání načas zanechal a definitivní konec pro něj znamenala 1. světová válka. Po válce se k létání již nevrátil. Zemřel 2. března 1927. Jeho průkopnické lety však položily pevný základ českého letectví. Více na www.letiste-olomouc.cz
Jiří Prokeš
Foto archiv autora
| Poslední úprava: 22. července 2010 (čt)