Na pravém břehu se rýsuje rekonstrukce a zvýšení hráze, dále pak revitalizační opatření na pravobřežní bermě mezi čistírnou odpadních vod a vlastní hranou vodního toku, přičemž berma je částí říčního koryta, zaplavovaného vodou až při vyšších průtocích.
„Žádná z již vybudovaných etap protipovodňových opatření v Olomouci neměla takovou podporu lidí, jako má nyní ta čtvrtá. Je to i tím, že ji nestavíme lidem pod okny domů na nábřežích, nebouráme a nestavíme mosty, nekomplikujeme a nezhoršujeme stavbou ve městě dopravu a vlastní stavbou neztrpčujeme lidem život,“ uvedl primátor Mirek Žbánek.
Netěžit! Rozlévat
Na pravém břehu byla odstraněna zahrádkářská kolonie uvnitř záplavového území mezi protipovodňovou hrází a řekou. To, že ji není možné z řešení protipovodňové ochrany vynechat, potvrdila i letošní povodeň, neboť v místě, kde stávaly chatky, skleníky a přístřešky na nářadí volně protékala voda.
„Po povodni se opět setkáváme s názorem, že na severu a na jihu města by stačilo odtěžení úseku řeky do hloubky. To by ale jen narušilo břehy, navazující krajinu včetně podzemních vod, žádné zkapacitnění a ochranu nemovitostí by to nepřineslo,“ zdůraznil vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Petr Loyka.
Levý břeh
Na levém břehu probíhá typická revitalizace říčního systému, v tomto případě levobřežního odstaveného ramene. „Právě revitalizace Mrtvého je ukázkovou revitalizací říčního systému ve městě. Samostatně, bez vazby na protipovodňovou ochranu jihu města byla připravena již v roce 1997 a její provedení paradoxně zhatila právě největší povodeň, již si pamatujeme. Dolní napojení rameno otevře a propojí s hlavním korytem Moravy,“ popsal Loyka.
Na horním konci bude „průleh“ na nátoku do něj. Voda začne do ramene shora natékat od 30denní vody. Při povodni se stane součástí zaplaveného území v systému hráz – rozliv a jak bude voda klesat, tak se zase postupně stane rameno v celé délce průtočným až do pozvolného poklesu. Název Mrtvé rameno již nebude platit, bude plnohodnotnou součástí ramenného systému řeky, bude živé a plné ryb, s výraznou přirozenou reprodukcí rybích druhů, které pro rozmnožování nemají podmínky v hlavním toku.
„Ne, že by něco v hlavním korytě Moravy na jihu města bylo uděláno špatně, to jen ryby podle prostředí, v němž žijí, rozdělujeme do ekologických skupin a podle podkladu, substrátu k výtěru, kam kladou jikry i do reprodukčních skupin,“ vysvětlil vedoucí Loyka. V řece Moravě v Olomouci je 22 až 28 druhů ryb, škeble i raci, naštěstí zatím jen ti naši, původní. Ryby a obojživelníci přirozeně eliminují komáry, přesněji řečeno komáří larvy, takže i v tomto případě si příroda poradí.
IV. B
Čistota vody v Moravě se díky postupnému zapojení povodní poničených kanalizací a čistíren odpadních vod opět zlepšuje, což původním říčním druhům ryb, rakům říčním, velevrubům nebo škeblím svědčí.
Při pohledu na levý břeh směrem k Holickému lesu, je území pro IV. B etapu, která se nyní schvaluje. Zahrnuje zejména vybudování zemního valu kolem Nového Světa, zbudování obtokového ramene a inundačního mostu pod železnicí a revitalizaci údolní nivy tak, aby byl s etapou výše po toku vytvořen logický protipovodňový celek, na nějž naváže Holický les.
„V případě krajiny ve městě se o nivě bavíme jako o území zaplavovaném, historicky formovaném a ovlivňovaném povodněmi. To, jak řeka při povodni ovlivňuje úroveň ostatních vod v nivě a hladinu podzemní vody, vidíme na postupném nárůstu hladiny v uzavřených jamách po těžbě štěrkopísku, jež jsou od řeky různě vzdáleny, kdy pískovna Cajnerák, Holické pískovny, ale i vzdálenější Hamrys jsou na pětiletém maximu hladiny vody,“ podotkl Loyka.
Ekosystém a řeka ve městě
Řeka i krajina kolem ní bude na jihu města zcela přístupná, každý bude mít možnost se řeky dotknout a najít si to svoje místo, kam bude rád chodit. Protipovodňová ochrana bude ale funkční, až bude postavena celá, tedy všechny její etapy, včetně té třetí, která se týká území od Hradiska proti proudu řeky. Nyní na tuto etapu probíhá architektonická soutěž.
Pro Olomouc ale zůstanou mimořádně důležitými přirozené retenční schopnosti lužních lesů na území Litovelského Pomoraví. Ekosystém lužního lesa má a vždy mít bude pro ochranu Olomouce obrovský význam. „Střídají se různé typy povodní, každá se chová trochu jinak. Protipovodňovou ochranu Olomouce za nás nikdo nikdy nad Olomoucí nevyřeší. Je to nutnost i jedinečná možnost zapojit řeku do organismu města,“ uzavřel primátor Žbánek.