Obnovu monumentální barokní památky svěřilo město odbornému týmu akademického sochaře a restaurátora Reného Tikala, kterého vybralo jako vítěze vypsané veřejné zakázky. S náročnou opravou začíná 8. dubna a na lešení okolo dominanty Horního náměstí stráví s přestávkami téměř tři stavební sezony. „Podmínkou účasti v soutěži byla skutečnost, že práce provede restaurátor s příslušným povolením Ministerstva kultury, který má dostatek zkušeností s rozsahem, skladbou a komplexností podobných památek. K výběru jsme museli stanovit i širší komisi, ve které měli zastoupení také odborníci z Národního památkového ústavu a odboru památkové péče Olomouckého kraje,“ objasňuje administraci zakázky investiční náměstek primátora Miloslav Tichý. Obnova jedinečného sloupu vyjde na 30 milionů korun, přičemž 85 procent z celkových způsobilých výdajů pokryje dotace z ITI Olomoucké aglomerace.
„Trojice je unikátní památkou, těším se na ni a vážím si toho, že se mohu podílet na prodloužení její životnosti pro další generace,“ komentuje projekt obnovy akademický sochař René Tikal. Rozpočet jeho plánovaných úkonů čítá na třicet stran. „Nebude to jednoduché, restaurátorských zásahů bude celá řada a jakých, to budeme moci stanovit, až postavení lešení,“ popisuje. Jeho úvahy totiž zatím vycházejí z průzkumu a návrhu odborných prací restaurátora Petra Glásera, který před dvěma lety záměr pro město vypracoval. Podle posudku vykazuje kamenná výzdoba poškozený povrch, místy trhliny či dožilé tmely z minulých restaurátorských zásahů. Nedostatky odborníci našli také u soch světlonošů v nižší vrstvě sloupu. „Není vyloučené, že v průběhu prací objevíme nové skutečnosti, které bude nutné řešit specificky. Typickým problémem je například zvolení způsobu a míry čištění, nebo kosolidace povrchů. Musíme provést řadu doplňujících průzkumů na obsah vodorozpustných solí v kameni, petrografický průzkum a průzkum na stratigrafii,“ objasňuje René Tikal. Jeho technologické postupy budou poté zahrnovat vhodný způsob čištění, injektáže, konsolidaci, doplňování, spárování, nahrazování nevhodných doplňků z přírodního kamene, retuše, obnovu kovových prvků a zlacení.
Tým restaurátora může zvolit různé pořadí prací. Renovace může probíhat buď od horních pater dolů, nebo po jednotlivých výsečích. Jisté však je, že po obvodu barokního sloupu začne od pondělí 8. dubna postupně vyrůstat lešení a celý projekt bude pod bedlivým dohledem Národního památkového ústavu i odborné veřejnosti. „Z hlediska předpisů je nutné, aby tam vzniklo staveniště včetně jeho zázemí. To znamená, že sloup bude muset být v konkrétní vzdálenosti a výšce částečně skryt oplocením. Naším cílem je, aby vizuálně rušilo co nejméně a mohlo sloužit k propagaci památky. Na oplocení nebo v jeho blízkosti se tak budeme snažit ukázat fotografie a informace tematicky spojené s opravovaným monumentem,“ nastínil náměstek primátora pro oblast kultury Viktor Tichák.
Prestižní povinnosti města
Jako majitel vysoce oceněné památky, zapsané do Seznamu Světového dědictví UNESCO 2. prosince 2000, musí město Olomouc plnit jasná pravidla a dodržovat striktní závazky. Shrnuje je Management plánu památky, který například určuje povinnost každoročních prohlídek sloupu a vyhotovení monitorovacích zpráv. Jejich návrhy připravuje Národní památkový ústav a na stůl je dostává městská rada, která o konkrétních výstupech rozhoduje.
Zásadní restaurování památky proběhlo naposledy v letech 1999–2001. Renovaci tehdy odborně vedl olomoucký restaurátor Ladislav Werkmann. Práce, při kterých musel sejmout ze sloupu některé sochy v havarijním stavu, zabraly téměř rok a půl. Restaurování více než 30 metrů vysokého sloupu považovali tehdy odborníci za jednu z nejrozsáhlejších restaurátorských prací v ČR. Během posledních dvaceti let na sloupu probíhaly drobnější úpravy a restaurování jednotlivých poškozených prvků.
René Tikal
Restauroval reliéfy na renesančním olomouckém Edelmannově paláci a jeho dílem je i obnovená Merkurova kašna. Jednou z jeho nejvýznamnějších prací je restaurování 14 soch na atice premonstrátské rezidence baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku. Svůj podpis zanechal i na nejkrásnější památce města Uničova – Mariánském sloupu. Pracoval také na sochařské výzdobě průčelí Staroměstské radnice v Praze, na Pražském hradě na restaurování čtyř soch od Matyáše Brauna v jižních zahradách a také na sochařské výzdobě na Kuksu.
Památka UNESCO
Sloup Nejsvětější Trojice je dílem Václava Rendera a jeho pokračovatelů. Na sochařské výzdobě se podíleli Filip Sattler a Ondřej Zahner. Barokní sloup postavili v letech 1716 až 1754. Václav Render se dožil dokončení pouze prvního patra Čestného sloupu Nejsvětější Trojice, před smrtí v roce 1733 svůj majetek odkázal na dokončení tohoto unikátu. Jako císařský privilegovaný architekt a městský kameník stál za celou řadou realizací, z nichž dodnes historické centrum Olomouce těží svou krásu a jedinečnost. Žil v domě v ulici 8. května číslo 7, pohřben je v kostele svatého Mořice.
VIRTUÁLNĚ si lze tuto jedinečnou památku prohlédnout již nyní na adrese sloup.olomouc.eu