„Nezáleží na tom, zda jde o nesnědené cukroví, zbylé pečivo, postupně se kazící nebo přemrzlé ovoce nebo zeleninu. Ani vodním ptákům nepomáhá, že si řadu let někteří pletou břehy Moravy s biopopelnicí, zbytky jídel do jídelníčku volně žijících druhů zkrátka nepatří,“ zdůrazňuje vedoucí odboru životního prostředí Petr Loyka a vysvětluje, že v městském prostoru tímto výrazně přikrmujeme potkany a pak městu na deratizaci nestačí ani částka 500 000 korun. Podnětů i požadavků na deratizaci přibývá a náklady i v této oblasti rostou.
Nešťastné je podle Petra Loyky i umísťování lojových koulí v síťkách na stromy a keře, protože ptáci se do sítěk mohou zachytit drápky, snaží se osvobodit, pohybem se spíš do síťky zafixují a hynou. Nehledě k tomu, že lákavě vonící spadenou síťku na zem může pozřít i pes. Lojové koule jsou výborné, když jsou bez síťky vhozené do krmítka. Přilepšit v zimě například ptákům znamená pořídit si krmítko, dát ho na vhodné místo a potěšit ptáky semeny slunečnice a jádry ořechů.
„Dalším naprosto nevhodným postupem, s nímž se roky setkáváme, je vypouštění značně zesláblých vánočních kaprů, kteří nemají šanci na přežití, protože koupit živého, zesláblého kapra, dát jej do vany a pak jej pustit do řeky či pískovny je to nejhorší, co je pro něj možné udělat. I ryby pociťují stres a bolest, pobyt v igelitové tašce a pak ve vaně plné upravené vody není rozhodně rozumným řešením. Takto v dobré víře zachráněné ryby stejně uhynou a jejich likvidace opět něco stojí,“ upozorňuje Petr Loyka. Vánoční kapři jsou určení ke konzumaci. Proto kupujete-li si rybu, nejlepší cesta je nechat si ji usmrtit a zpracovat odborně způsobilým prodejcem.