Stavba protipovodňových opatření II. B etapy stále pokračuje, v současnosti jsou středem pozornosti stavební práce na náplavce. Probíhá vše tak, jak má?
Náplavka je nedílnou součástí protipovodňové stavby povolené odborem životního prostředí. Je přirozené, že si lidé všímají, jak práce pokračují, a zajímají se o podrobnosti, protože náplavka bude po dokončení součástí života ve městě a kolem řeky. Bohužel se však objevují nepodložené domněnky o chybách, kterých se stavba dopouští i o odchylkách od projektu. A právě ty je třeba vysvětlit. Dlažba, která je nyní kladena na pravobřežní náplavku, je prováděna v souladu s projektovou dokumentací pro stavební povolení a projektovou dokumentací pro provádění stavby. Náplavka musí odolat proudění vody, ledovým jevům i pohybu těžké techniky zajišťující její efektivní údržbu. Uvědomme si, že se tam bude při standardní údržbě pohybovat třeba desetitunové vozidlo! Vždy bude zaplavována průtokem v Moravě nad Q30d, což v překladu znamená, že zhruba 30 dní v roce bude náplavka pod vodou. Robustní dlažba tak plní požadavek na dlouhou životnost a prostor s opravdu velkým zatížením.
Povede přes náplavku i cyklostezka? Lidé poukazují na nevhodný povrch pro cyklisty.
Nevím, kde se informace o cyklostezce vlastně zrodila. Na odboru životního prostředí je k nahlédnutí kompletní projektová dokumentace, jejíž součástí cyklostezka nikdy nebyla. Nikdo z těch, kteří postup stavby kritizují a fabulují o doplnění zapomenuté cyklostezky, neprojevil zájem se s projektem seznámit.
Je tedy provedení kamenného nábřeží a náplavky vhodné tak, jak se realizuje?
Mluvíme teď o jedné z několika etap celých protipovodňových opatření v Olomouci. I v této části města je smyslem zkapacitnit koryto řeky tak, aby bylo schopné nejen provést městem povodeň s průtokem 650 m3 s-1 (380letou povodeň). Nerad hodnotím etapy protipovodňové ochrany v Olomouci izolovaně, ale II. B etapa ochrání 20 tisíc lidí a majetek v hodnotě 3 miliard korun.
Z pohledu protipovodňové ochrany a ochrany vodního prostředí není pro toto místo jiné řešení. I jeden z historicky nejdůležitějších podkladů „Studie urbanistického a ekologického začlenění koryta řeky Moravy do struktury města Olomouce“ z roku 2002 obsahuje architektonický návrh kamenného nábřeží včetně obou mostů. Jedním z jejich stěžejních tvůrců je i architekt Antonín Novák (DRNH architektonická kancelář), autor podoby nového mostu Václava Rendera, který byl 30. června uveden do provozu.
Náplavka je aktuálně nejviditelnější součástí této etapy protipovodňových opatření. Jedna z nejsložitějších protipovodňových staveb v podmínkách města jako je Olomouc však ovlivní nejen život ve městě, ale také v řece.
Již v příštím roce se vrátíme k informacím o oživení toku před stavebním zásahem a začneme zjišťovat a porovnávat, jak se náročnou realizací II. B etapy oživení řeky případně změnilo.
I v takto vodohospodářsky řešeném úseku toku ve městě jsme se snažili alespoň v některých jeho částech zachovat různorodost hloubek a rychlostí proudu. Zejména pod zaústěním Bystřice můžeme očekávat vhodné podmínky pro udržení zajímavého rybího společenstva. Pozitivním zjištěním bude, když nové prostředí řeky osídlí řada druhů ryb a věřím, že bude potvrzena i jejich přirozená reprodukce.
Oživení toku ale neznamená pozorovat pouze ryby. Významní pro život řeky jsou například i drobní živočichové dna, kterým říkáme makrozoobentos. Jsou nezastupitelnými indikátory stavu prostředí v řece a jako jedni z prvních reagují na případné ohrožení života v ní.
Výsledky biologických průzkumů nám umožní tomuto lidmi již vyhledávaného kousku řeky ve městě ještě více porozumět a pochopit, jak se zde bude odehrávat život za povodně a naopak za nízkých vodních stavů v období sucha.