Nejsme východ ani západ, jsme střední Evropa, řekl vnuk českého krále
Vzácnou návštěvou vyvrcholil v úterý 19. listopadu jubilejní rok připomínek 200 let od nástupu Rudolfa Jana Habsburského na trůn olomouckých arcibiskupů. Památce muže, který dokázal před dvěma staletími nastartovat rozvoj Olomouce a zanechal ve městě řadu pozitivních stop, se přijel dnes poklonit arcivévoda Georg Habsburg-Lothringen, vnuk posledního rakouského císaře a posledního českého krále Karla I.
Představitel dynastie, která po staletí vládla i českému království a moravskému markrabství, navštívil nejprve v doprovodu arcibiskupa olomouckého Jana Graubnera katedrálu svatého Václava. Ve zdejší barokní kryptě se poklonil památce svého předka kardinála Rudolfa Jana Habsburského, jehož srdce je navždy uloženo ve schránce za zdí krypty. Květiny položil také k pamětní desce, která připomíná zavraždění posledního Přemyslovce Václava III., jelikož i s prvním českým královským rodem jsou Habsburkové pokrevně spřízněni. Po obědě v arcibiskupském paláci zamířil potomek králů a císařů na olomouckou radnici.
„Jsem vděčný za každou minutu, kterou ve vašem krásném městě strávím,“ řekl při přijetí primátorem Mirkem Žbánkem arcivévoda. Upozornil, že to není jeho první návštěva Olomouce, protože zde již byl inkognito i se svou rodinou. „Tentokrát jsem se ale dozvěděl o městě a jeho vazbách k habsburské dynastii několikanásobně více,“ dodal s úsměvem dědic slavného rodu. „Je úžasné a krásné vidět, co zde můj předek v roli olomouckého arcibiskupa vybudoval a zanechal. Úžasné je i to, jak Olomouc na jeho odkaz vzpomíná a jaké akce k tomuto výročí město připravilo. To je živoucí vazba, která zcela zastiňuje negativní prvky z minulosti, kdy nejprve republikáni a po nich i nacisté v Olomouci odstraňovali z radnice stopy habsburské symboliky,“ dodal arcivévoda Georg.
Primátor Žbánek upozornil Jiřího Habsbursko-Lotrinského nejen na vazby Olomouce k někdejší panovnické dynastii, ale i na dnešní ambice města coby pojítka středoevropských zemí, které kdysi tvořili společnou monarchii. „Naší ambicí je být křižovatkou vazeb a pout mezi zeměmi Visegrádské čtyřky a Rakouskem. Tento záměr je mimo jiné vtělen do projektu roků, věnovaných jedné ze zemí V4 a Rakouska. V příštím roce zahájíme rok česko-slovenský, následně rok česko-polský, česko-maďarský a konečně v roce 2023 chceme uspořádat rok česko-rakouský,“ vysvětlil primátor Žbánek hlavní myšlenku projektu, který má spojovat partnerská města Olomouce z daných blízkých zemí a propojovat různé kulturní akce a setkávání.
První společnou aktivitou by měla být příští rok oslava dvacátého výročí zápisu Sloupu nejsvětější Trojice na seznam UNESCO, na niž primátor svého hosta pozval. „Snažíme se teď najít ještě vhodného partnera pro naše město v Rakousku. Budeme vám vděčni, pokud nás v tomto záměru jakkoliv podpoříte,“ požádal primátor představitele slavného rodu. Ten s myšlenkou vyjádřil souznění a dodal: „Maďarsko, Polsko, Slovensko a Česká republika nejsou žádná východní Evropa a Rakousko není západní Evropa. My jsme střední Evropa, to musíme zdůrazňovat.“
Georg Habsburg-Lothringen (* 16. prosince 1964) je nejmladším synem posledního rakousko-uherského korunního prince Otty (1912-2011) a jeho ženy Reginy, rozené princezny sasko-meiningenské (1925-2010). Na konci roku 1996 byl jmenován zvláštním velvyslancem EU v Maďarsku. Přispěl k přijetí země do Evropské unie.
Dne 18. října 1997 se oženil ve Svatoštěpánské bazilice v Budapešti s Eilikou, vévodkyní z Oldenburku (* 22. srpna 1972). Manželé mají tři děti. Rodina žije od roku 2000 u Šoškútu v maďarské župě Pest, přibližně dvacet kilometrů jihovýchodně od hlavního města. Georg Habsbursko-Lotrinský je od narození rakouským státním občanem. V r. 1991 obdržel navíc maďarské občanství. Je předsedou Maďarského červeného kříže (od roku 2004), rytířem Řádu Zlatého rouna (od r.1987) a stojí v čele Řádu sv. Jiří.
| Poslední úprava: 19. listopadu 2019 (út)