Druhá etapa rekonstrukce byla rozfázována ještě na dvě podetapy. „Jsme na konci její druhé části, která začala na jaře a v níž byl opraven interiér kaple. Ta má nové omítky a byly zrestaurovány malby Vsevoloda Kolomackého,“ uvedl primátor Mirek Žbánek. Kruhová kaple je vyzdobena dekorativní a figurální výmalbou z roku 1935.
Restaurována byla také teracová podlaha, větrací otvory, kamenné prvky a vstupní vrata. „Je zde ale i nová elektroinstalace, osvětlení a především zabezpečovací a kamerový systém,“ doplnil primátor. Právě kamerový systém s pěti kamerami napojený na pult městské policie i pravidelné hlídky strážníků mají památku ochránit před projevy vandalismu.
Nevyjasněné majetkové vztahy po rozpadu Československa i Jugoslávie dlouho bránily jakékoliv opravě. Na základě soudního rozhodnutí v roce 2015 připadl památník s mauzoleem statutárnímu městu Olomouc. O budovu se nyní stará městská společnost Správa nemovitostí.
„Cílem rekonstrukce bylo navrátit mauzoleu jeho původní podobu. S financováním druhé etapy obnovy památníku nám pomohly dotace z programu Ministerstva obrany na zabezpečení péče o válečné hroby ve výši necelých tří milionů korun,“ podotkl náměstek primátora Otakar Bačák. Současná druhá dokončená etapa přišla zhruba na 6,5 milionu korun. Zhotovitelem byla společnost Archatt Památky z Třebíče.
Poslední plánovaná třetí etapa oprav počítá s restaurováním rakví, případně vytvořením jejich kopií a odborným ošetřením ostatků. V kryptě budou opraveny podlahy, omítky a elektroinstalace, případně budou staticky zajištěny narušené konstrukce. Restaurování se bude týkat kamenných, dřevěných a kovových prvků. Odhadovaný rozpočet pro třetí etapu činí 5,5 milionu korun.
Památník československo-jihoslovanského přátelství je v parku od roku 1926. V tom roce bylo rozhodnuto vybudovat společnou hrobku všech jihoslovanských vojáků, kteří bojovali za první světové války na straně Rakouska-Uherska, zemřeli v lazaretech a byli pohřbeni na území Moravy nebo Slezska.
Mauzoleum je postaveno podle projektu olomouckého architekta Huberta Austa v klasicistním stylu, nad vstupem do krypty je pískovcový reliéf od akademického sochaře Julia Pelikána zobrazující truchlící ženu, českého lva a znak Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
V podzemní kryptě jsou v dřevěných rakvičkách uloženy ostatky 1224 jihoslovanských vojínů pocházejících hlavně z tehdejší Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Srbska (včetně Vojvodiny) a Slovinska. Malý počet pak z Černé Hory a Makedonie. Mezi nimi bylo identifikováno i několik Čechů, příslušníků české menšiny v Chorvatsku. Zvláštní část z celkového počtu tvoří 37 srbských zajatců.