„Riskovat zdraví, život či svobodu pro ně bylo přijatelnější než sklonit hlavy a snášet okupaci a ponížení,“ uvedl ve svém proslovu primátor Olomouce Antonín Staněk. Čtveřici Topolanských se tedy 6. června 1939, necelé tři měsíce po okupaci českých zemí, podařilo ilegálně překročit hranice do Polska, kde se dostali do uprchlického tábora. Po krátké době se už v Polsku přihlásili do francouzské cizinecké legie. Po moři se pak dostali do Francie, kde po vypuknutí 2. světové války vstoupili do nově vznikající 1. československé divize.
Do jejich osudů pak zasáhl překotný vývoj vojenských událostí. Francie padla a byla rozdělena. Většina zahraničních vojáků se odsud snažila dostat do Británie. V případě čtyř mužů z Topolan to vyšlo třem. Alois Klevar na území poražené Francie zůstal a nadále pak působil ve francouzském partyzánském hnutí. Jeho tři spolubojovníci se do Velké Británie dostali, kde sloužili u Královského letectva, pouze František Muzikant nejprve působil u obrněné brigády, nakonec ale i on přešel k letcům. Jan Maršálek svou odvahu zaplatil životem, když v roce 1941 zahynul v mořských vlnách u Skotska. Zbývajícím třem bylo dopřáno vrátit se po válce domů ke svým rodinám. Zbytek života prožili buď v Topolanech, nebo v nedalekém Hněvotíně.
„Chtěl bych zdůraznit, že právě díky hrdinům, jakými byli tito čtyři topolanští muži, mohl vůbec nějaký domov nadále existovat. I díky takovým odvážlivcům jsme mohli po válce dál žít se vztyčenou hlavou a s vědomím, že náš národ je také národem hrdinů a svobodymilovných občanů,“ zdůraznil při popisu osudů čtyř bojovníků primátor Antonín Staněk. Jak zdůraznil, Topolany mohou být na své rodáky právem hrdé.
Dnešního odhalení pomníku, jehož autorem je sochař a restaurátor Milan Polián, se účastnili zástupci města Olomouce, představitelé komise městské části Topolany, starosta obce Hněvotín, zástupci Olomouckého kraje a Armády České republiky. Na místě bylo také množství obyvatel Topolan včetně blízkých rodinných příslušníků čtyř bojovníků proti nacismu. O důstojnou atmosféru se postarala Vojenská hudba Olomouc, v závěru ceremoniálu nad hlavami přítomných dvakrát proletěla dvojice bitevníků L-159. Následně se v prostorách topolanské zbrojnice odehrála i výstava fotografií a dokumentů z účasti obyvatel obce v protinacistickém odboji.