HISTORIE JIHOSLOVANSKÉHO MAUZOLEA
Jedenáct metrů vysoká stavba ve stylu monumentálního neoklasicismu podle návrhu olomouckého architekta Huberta Austa vyrostla v roce 1926 na území, které město darovalo tehdejšímu Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
Hlavním objektem mauzolea je kaple s kopulí a představenými třemi řadami dórských sloupů na uměle navezeném pahorku. Kaple je přístupná dvojramenným schodištěm, uvnitř se nacházejí poškozené, částečně zamalované fresky světců v byzantském stylu. Na průčelí stavby je reliéfní nápis v češtině a srbochorvatštině „VĚRNOST ZA VĚRNOST – LJUBAV ZA LJUBAV“. Sochařskou výzdobu objektu vytvořil Julius Pelikán. Pod kaplí je krypta s ostatky jihoslovanských vojáků, kteří zemřeli v olomouckých vojenských nemocnicích během první světové války, posléze sem byly svezeny ostatky i z jiných částí republiky a momentálně je jich uložených 1188. Ostatky jsou uloženy v malých dřevěných rakvích s číselným označením a poskládaných do železných regálů.
„Nedávno se podařilo v Bělehradském archivu dohledat dokonce přesný seznam pohřbených, včetně čísel rakví a dalších podrobných údajů, postupně budeme tyto i jiné zajímavosti o mauzoleu zveřejňovat. Může to být zajímavé pro milovníky historie i potomky padlých vojáků,“ upřesňuje náměstek primátora Ladislav Šnevajs.
S myšlenkou postavit v Olomouci pomník, kde by byly shromážděny ostatky zhruba dvanácti stovek jihoslovanských vojáků pohřbených během první světové války po celém území Moravy, přišli ve 20. letech minulého století členové Klubu přátel Jugoslávie.
Stavba mauzolea navrženého architektem Hubertem Austem začala v roce 1926 na uměle navezeném pahorku v Bezručových sadech. Oficiálním vlastníkem objektu se stalo Království Jugoslávie, které ovšem formálně zaniklo 17. dubna 1945. Až do letošního roku tak mauzoleum nemělo skutečného majitele, který by se mohl do jeho rekonstrukce pustit.
Soudní spor trval roky
Dokud totiž památka nepatřila městu, nemohlo do ní investovat žádné prostředky z městského rozpočtu. „Nemůžeme ze zákona investovat do majetku, který není v našem vlastnictví. A ze stejného důvodu jsme nemohli ani žádat o žádnou dotaci na tyto účely,“ vysvětlil náměstek primátora Ladislav Šnevajs.
O památku a její případnou obnovu nestál ani žádný z pěti nástupnických států, které vznikly pro rozpadu Jugoslávie. Objekt se tak dostal do patové situace – nikdo o něj nestál, ale město do něj investovat nemohlo. A přestože zástupci jednotlivých států už v roce 2012 souhlasili, aby město památku převzalo do svého vlastnictví, trvalo soudům roky, než v této věci rozhodly. Průtahy způsobila i lhůta pro případné odvolání proti verdiktu soudu některého z nástupnických států. „Velké poděkování patří velvyslankyni Slovinska paní Smiljane Knez, která nám pomohla vyjednat dohodu mezi městem a nástupnickými státy bývalé Jugoslávie o převzetí památníku do vlastnictví města,“ připomněl náměstek Šnevajs.
Výsledkem soudního sporu, který vlastně „sporem“ v pravém slova smyslu nebyl, je skutečnost, že se Olomouc v letošním roce stala vlastníkem objektu. Bezprostředně poté souhlasili radní s tím, že si město zažádá o dotaci na jeho rekonstrukci. „Naším cílem je vrátit důstojnost místu, kde jsou uloženy ostatky jihoslovanských vojáků, kteří padli na území Moravy a Slezska během 1. světové války. Zároveň tím chceme připomenout myšlenku slovanské vzájemnosti, jež sehrála důležitou roli v době vzniku Československé republiky,“ vysvětlil Ladislav Šnevajs.
Bezdomovci brání dalším vandalským útokům
Chátrat začal objekt už koncem první republiky, dílo zkázy se završilo v posledních desetiletích dvacátého století. Byzantské reliéfy, fresky a obrazy zanikly pod „uměním“ sprejerů a útoků vandalů nebyly ušetřeny ani samotné rakve s ostatky. Útočníci vypáčili opakovaně vchod do krypty, rakve otevřeli a vysypali. Poté byla z bezpečnostních důvodů krypta zazděna.
Objekt se stal v posledních letech útočištěm skupinky bezdomovců, která před jeho vstupem „táboří“. Strážníci jsou však k jejich přítomnosti u památky shovívaví. „O skupince bezdomovců samozřejmě víme, situaci tady pravidelně monitorujeme, ale nevyháníme je. Svou přítomností totiž paradoxně zabraňují dalším škodám, které by mohly na objektu vzniknout. Oni sami jsou spolehliví a škody nedělají, naopak od té doby, co se zde pohybují, jsme nezaznamenali žádné další útoky sprejerů, pohozené injekční stříkačky a podobně,“ vysvětlil ředitel Městské policie Olomouc Pavel Skalický.
Záchrana památky proběhne ve třech etapách
Oprava kulturní památky by mohla začít už v příštím roce. Radní města souhlasili s podáním žádosti o dotaci na ministerstvu obrany, protože náklady na záchranu památky jsou odhadovány na 20 milionů korun. Získání dotace z programu ministerstva obrany na zabezpečení péče o válečné hroby je proto klíčové. Finančně by na obnovu Jihoslovanského mauzolea mohl přispět také Olomoucký kraj. Na ten se město s žádostí o dotaci obrátí rovněž ještě letos.
Rekonstrukce je naplánována ve třech na sobě nezávislých etapách, podle dostupných finančních prostředků. Stavební práce v rámci první etapy mají spočívat v odstranění vlhkosti obvodového zdiva krypty a zahrnují také obnovu systému lemovacích zídek teras a venkovních schodišť. Poškozené prvky kulturní památky budou nahrazeny kopiemi. Termín zahájení stavebních prací je předpokládán v roce 2016 a celkové náklady na první etapu jsou odhadnuty na osm milionů korun.
Druhá etapa pak počítá s celkovou obnovou kaple, včetně poškozených dveřních a okenních výplní, obnovením podlah, stěn a stropů. Dále by měla být opravena i střecha kaple a obnovena elektroinstalace a osvětlení. Na čelní stěnu kaple pod loubím pak přijde informační tabule s informacemi o historii a účelu stavby mauzolea. Třetí etapa rekonstrukce by zahrnovala opravu podzemní krypty, v níž jsou uschovány ostatky jihoslovanských vojáků.
„Postupná oprava mauzolea se má stát pomyslnou i symbolickou tečkou zakončující obnovu olomouckých parků, které se po nedávné rekonstrukci znovu staly skutečnou chloubou Olomouce. Teď je na nás, abychom si jejich krásu a význam dokázali užít, vnímat, pochopit a předat dalším generacím,“ doplňuje náměstek Šnevajs.