KRAJINA V OKOLÍ OLOMOUCE JE OHROŽENA VODNÍ EROZÍ
Město Olomouc v roce 2010 pořídilo Studii protierozních opatření na zemědělském půdním fondu. Kolik vody se v krajině může skutečně zadržet, závisí na jejím stavu. Krajina v okolí Olomouce je převážně zorněná a podobně jako na mnoha místech ČR je i ona ohrožena vodní erozí, která způsobuje přímé (např. vymývaní živin, vysušování půdy) i nepřímé škody (splavená půda může zanášet příkopy, cesty a zaplavovat sklepy). Cílem protierozních opatření je minimalizovat důsledky vodní eroze. Studie protierozních opatření navrhuje na orné půdě ve svažitém terénu přírodě blízká protierozní opatření, jakými jsou např. meze, průlehy či zasakovací pásy. Ty jsou v podobě hájených územních koridorů převzaty návrhem nového územního plánu. K jejich vybudování vede dlouhá cesta, ale na jejím konci je krajina s obnoveným vodním režimem a dlouhodobě udržitelnou zemědělskou produkcí.
KOMPLETNÍ PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA OLOMOUCE
- I. etapa: Stavba obtokového kanálu u olomoucké teplárny, dokončena v říjnu 2007.
- II. A etapa: Zkapacitnění koryta Moravy a další úpravy na úseku od soutoku Mlýnského potoka s Moravou až k železničnímu mostu trati Nezamyslice – Olomouc, bude dokončena v říjnu 2013.
- II. B etapa: Lokalita od mostu Komenského směrem dolů po proudu k ústí Střední Moravy (Mlýnského potoka). Začátek realizace plánován po roce 2014.
- III. etapa: Dokončení hrázového systému od mostu u Bristolu až po most v Černovíře.
- IV. etapa: Ochrana zbývající jižní části města.
- Samostatná část: Ochrana Chomoutova.
Všechny etapy by měly být dokončeny v roce 2020 a Olomouc by měla být chráněna před více než 300letou vodou.
Po celý rok a za každého počasí bylo v okolí mostu u kojeneckého ústavu a Velkomoravské ulice možné potkat bagry a těžká nákladní auta, která od řeky neúnavně odvážela tisíce kubíků nánosů a zeminy. Budovala se tu tzv. II. A etapa protipovodňové ochrany města.
Na úseku dlouhém přes jeden kilometr se pracovalo na obou březích. Na jedné straně se zvyšovaly dosavadní hráze, budovaly nové ochranné hráze a zdi, na levém břehu u kojeneckého ústavu se naopak hráze snižovaly, aby se případná velká voda mohla rozlít do volného prostoru a nikoli do zastavěného území. Pod Velkomoravskou ulicí vzniklo paralelní koryto a asi 350 metrů dlouhý zelený ostrov.
Stavbu komplikovalo počasí i tramvajová trať
Investorem stavby je státní podnik Povodí Moravy, který uvádí celkové náklady projektu 293,5 milionu korun, z toho náklady na samotnou stavbu 258 milionů. „Původně plánovaný termín dokončení, tedy říjen 2013, dodržíme. V listopadu pak, předpokládám, získáme kolaudační souhlas,“ ujistil generální ředitel státního podniku Povodí Moravy Radim Světlík. Dodržet termín podle něj ale nebylo úplně snadné. Situaci komplikovalo jak počasí, tak další okolnosti. „Větší komplikace nastaly letos na jaře, kdy se až do konce května opakovaly zvýšené průtoky a nedalo se pracovat na úpravách koryta. Zároveň s tím začala v dubnu letošního roku výstavba tramvajové trati a komunikací ke Galerii Šantovka, která probíhá až do současné doby a která omezuje a někdy i zcela zamezuje přístup na staveniště naší stavby, ať už při stavbě stavidlového objektu, úpravách koryta, či budování ochranné zdi na poloostrově Šantovka,“ dodal ředitel.
Stavební stroje tedy pomalu končí, práce ale ještě zdaleka ne. Protože během stavby bylo nutné vykácet značnou část zeleně, plánuje Povodí Moravy po jejím dokončení náhradní výsadbu. Okolí řeky zůstane nadále volně přístupné a bude sloužit ke každodenním procházkám a rekreaci všech obyvatel. Nově navržená výsadba dřevin, vodních a pobřežních rostlin a travin bude plnit zejména funkce protierozní a krajinotvorné. Vysázeno by mělo být nově bezmála pět stovek stromů a více než dvanáct set keřů.
Další etapa je připravena, čeká se na peníze
S budováním dalších fází protipovodňových opatření se počítá v nejbližší době. Na končící II. A etapu plynule naváže II. B etapa, která napravuje „špunt“ v centru města. Týká se lokality od mostu Komenského směrem dolů po proudu k ústí Střední Moravy (Mlýnského potoka). „Na tuto etapu už máme vydáno stavební povolení. Kdy se se stavbou začne, záleží na tom, kdy budou ze státního rozpočtu vyčleněny další finance na budování protipovodňových opatření a kdy bude vyhlášena další etapa dotačního programu,“ uvedla mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková.
Třetí etapa, na niž momentálně odborníci zpracovávají investiční záměr, zahrnuje zkapacitnění koryta řeky Moravy severně od mostu v Komenského ulici v délce přibližně dvou kilometrů, vybudování uzavírací hráze nad městem mezi Moravou a Mlýnským potokem a vybudování pohyblivého uzávěru na Mlýnském potoce. „Tento projekt bude dokončen v listopadu a na jeho podkladě budou vybráni dodavatelé podrobnějších stupňů projektové dokumentace. Dále bude tento investiční záměr sloužit jako příloha k podání žádosti o dotaci z programu Podpora prevence před povodněmi,“ přiblížila Ludmila Žaláková z odboru koncepce a rozvoje olomouckého magistrátu.
Olomouc neohrožuje jen řeka Morava
Souběžně s budováním opatření na řece Moravě už město pracuje na dalších dílčích protipovodňových opatřeních. Není to jen Morava, která se může v případě vyšších průtoků stát pro město hrozbou. Vědí o tom své například obyvatelé Nemilan a Slavonína. „V posledních několika letech způsobil největší problémy takzvanými „bleskovými povodněmi“ vodní tok Nemilanka v místní části Slavonín. Město ve spolupráci s Povodím Moravy na tomto toku provedlo také několik protipovodňových opatření. V průběhu posledních dvou let v místech otevřeného koryta byla Nemilanka vyčištěna od křovin a nánosů a v úseku u ulice Zolova byla zřízena sedimentační nádrž s česlemi a na části toku byly zpevněny břehy a dno. Nádrž zachytává naplaveniny, které by jinak zanášely koryto a snižovaly kapacitu toku,“ vysvětlila Petra Schinnecková z odboru koncepce a rozvoje. Podle jejích slov vznikla minulý rok studie na vymezení poldrů na toku Nemilanky pro ochranu obyvatel před povodňovou vlnou. „V současné době se zpracovávají další projektové dokumentace na zkapacitnění zatrubněného úseku v horní části Nemilanky a zkapacitnění propustku na ulici Zolova u dálničního sjezdu,“ dodala.
Ani ostatní městské části nepřijdou zkrátka. Nová retenční nádrž, která by pomohla zadržet povodňovou vlnu, vznikla také na vodním toku Adamovka. Jejím cílem je ochránit především zastavěné území v horní části Droždína. Vyčištění od křovin a nánosů proběhlo minulý rok také v korytě Stousky nad zastavěným územím Topolan a v tomto roce práce pokračovaly v intravilánu Topolan až po Ústín. Současně byl vyčištěn i Křelovský potok, který se vlévá v Topolanech do Stousky.