Park V Kotlině může být novým místem pro relax
Novou tvář má mít část města poblíž nově budované tramvajové trati na Nové Sady. U ulice V Kotlině vznikne nový park, který by měl vytvořit klidové rekreační zázemí pro obyvatele této městské části a také zpříjemnit procházku kolem nového nábřeží.
Prostor o velikosti bezmála jednoho hektaru bude mít přírodní charakter s důrazem na jednoduchost údržby zeleně. Park má zároveň plnit funkci chybějícího veřejného prostranství revitalizovaného brownfields. „Území totiž v minulosti tvořilo okrajovou část výrobních areálů s černými skládkami. Revitalizaci tak bude nejprve předcházet průzkum možné ekologické zátěže,“ říká Petr Loyka.
Odhadované náklady jsou zhruba 6,5 milionu korun, přičemž tuto částku hodlá město zaplatit z peněz, které se podařilo ušetřit při veřejné soutěži na výstavbu druhé etapy tramvajové trati. Nezahrnují však sanaci případných ekologických zátěží a také vypořádání majetkových vztahů. Část prostoru budoucího parku je totiž nyní ve vlastnictví soukromého majitele.
Co považujete v protipovodňové ochraně Olomouce za nejdůležitější?
Pro Olomouc jsou klíčové obrovské přirozené retenční schopnosti lužních lesů na území Litovelského Pomoraví, protože lužní les zadrží vodu. Na to se často zapomíná a bere se to jaksi automaticky. Pak jsou jednotlivé etapy protipovodňových opatření na řece Morave přímo ve městě. Protipovodňová ochrana v Olomouci ale není zaměřena pouze na ramenný systém Moravy. Stejně důležité je například i čištění Nemilanky včetně provedených lokálních úprav. V Olomouci se podařilo spojit protipovodňové opatření vodohospodářské s revitalizačními prvky, kdy ekologické organizace prosazovaly co nejvíce přírodě blízkou podobu říčního koryta. Dohodnout se nebylo jednoduché, situace to byla nepříjemná a běžel nám čas. Dobré bylo, že nám do toho politici nezasahovali a s důvěrou to nechali na nás. Protože to je přesně ten případ, kdy to chce méně politiky a více odbornosti. S odstupem času se na to dívám tak, že protipovodňová ochrana Olomouce i díky požadavkům občanských sdružení Unie pro řeku Moravu a olomouckého Hnutí DUHA zapojí řeku do organismu města. Jsme zhruba v polovině a stále zdůrazňuji, že protipovodňová ochrana v podmínkách našeho města bude funkční, až bude postavena celá.
Ale to, že se už staví, snad lidé vnímají pozitivně, nebo ne?
Jako u každé akce ne všichni. Je nám vyčítáno, že bylo dost času na to prosadit a postavit „něco“ výše po toku nad městem, co by zadrželo vodu, aby k nám ta povodeň nedorazila, abychom nemuseli dělat rozsáhlé zásahy ve městě. Řešíme i případy, kdy ti, které realizace protipovodňové ochrany chrání jako první, protože bydlí u řeky, nadávají na zhoršení prostředí k bydlení po dobu stavby, nebo rovnou dokladují, kolik párů bot si zničili, protože domů chodí i přes staveniště. Ne, nedělám si srandu, je to tak. Jsou to sice jen ojedinělé případy, ale vždycky to zamrzí. Daleko veselejší je debata o nově vytvořeném ostrově. Je stále předmětem diskusí, někteří jej považují za zbytečnost, jiným se líbí. Nepůjde o žádnou parkovou úpravu, bude mít přírodní charakter. No a samostatné téma je bobr.
Proč bobr?
Bobrů je hodně, daří se jim, nemají přirozené nepřátele a naopak mají dobré podmínky a dostatek potravy. Jejich stavby, které stejně jako bobry samotné chrání zákon, mohou v Olomouci zhoršit situaci zejména na drobných tocích jako je aktuálně již zmiňovaná Nemilanka. Volně se pohybují v ramenném systému řeky Moravy i na přítocích a na všech uzavřených vodách v Olomouci a okolí. Jde o potomky bobrů, které jsme s profesorem Štěrbou vraceli do krajiny v devadesátých letech minulého století a budovali jsme jim první „nory“, do kterých jsme je vypouštěli. Jejich počty od té doby výrazně narostly, což je jistě důvodem k zamyšlení nad regulací početních stavů na základě výsledků prací odborníků. Tomu se rozhodně nebráním.
Dají se vůbec povodně „zvládnout“?
To je letos nejčastější otázka na povodňové téma. Nejvíce lidí mi ji položilo, když povodeň dorazila do Německa. Část z nich si myslelo, že u nás jsou škody pořád tak velké, protože se nic moc nebuduje, přípravy váznou, povodňové plány jsou papíry, které vodu nezadrží, nejsou peníze a naši vyspělejší a naši ekonomicky zdatnější sousedé protipovodňová opatření mají, a velkou vodu tak budou bez větších škod spíše jen sledovat. Všichni víme, že to tak nebylo. Někteří přestali věřit, že protipovodňová ochrana vůbec existuje.
A existuje?
Povodně jsou přírodní jev, který tu byl, je a bude. Od povodně v roce 1997 se tu střídají všechny typy povodní, které pro Českou republiku připadají v úvahu. Nikdo nemůže tušit, že to, čemu dneska říkáme v daném místě stoletá voda, nepřijde dvakrát do roka. Vedle povodní nesmíme zapomínat i na opačný jev, sucho. Letošní rok je doslova modelový. Řešení povodní i sucha je společné, zadržet vodu v krajině, případně nasměrovat její rozliv tam, kde nenapáchá škody. Absolutní protipovodňová ochrana neexistuje. Nikdo nemůže počítat s tím, že „vyřešíme povodně“, stejně tak nikdo nemůže tvrdit, že povodeň v roce 1997 byla tou největší povodní, jaká u nás může být. A odmítat povodňové plány je nesmysl. Jsou důležité pro ochranu lidí.
Jaké jsou tedy aktuální priority při stavbě protipovodňové ochrany města?
Již v roce 2006 jsem v souvislosti se změnami územního plánu hovořil o třech prioritách, které jsem nikdy nezměnil. Jde o protipovodňovou ochranu, odstranění ekologické zátěže – Mila, aby se nám v centru města nerozpadala fabrika. No a tou třetí prioritou byla obnova vodního režimu.
Dnes současně probíhá stavba protipovodňových opatření, výstavba tramvajové trati a obchodní galerie soukromého investora. Chystáme se zbourat torzo jezu u Sokolovny na Mlýnském potoce, postavit tam nový balvanitý skluz a zprovoznit obnovení průtoku na Domovinu. Hráz Šantovka nás v budoucnu ještě čeká. Za uplynulých dvacet let se nám podařilo v říčním systému Moravy včetně přítoků prokázat celkem 22 druhů ryb. S Galerií Šantovka souvisí dvě ramena Mlýnského potoka, kdy pouze pravý břeh z Domoviny byl přístupný. Brzy se podíváme na místa, do kterých jsme v areálu dnes již naštěstí bývalé továrny nemohli. Důležité místo je na pravém břehu vedle tramvajové tratě, tzv. Neoralův rybník či park V Kotlině.
A co níže po toku, než řeka opustí město?
Aktuálně v této části města zakládáme nový krajinný prvek Holický les. Nevzdávám se revitalizace Mrtvého ramene řeky Moravy.