Město Olomouc v průběhu 20. století zasáhlo celkem 11 povodní, přičemž ta v červenci roku 1997 překonala všechny dosud historicky známé povodně. Jelikož se jednalo o povodeň, která svým rozsahem překonala veškeré měřící profily, byla její kulminace stanovena podle zaplaveného území na úrovni průtoku 784 m3.s-1 (Q=784 m3/s). Bezprostředně po povodni v roce 1997 byly vyhodnoceny vlivy záplav na katastrální území města a vypracována nová mapa rozlivu, který je na cca 1/3 území města.
V roce 1999 zadalo statutární město Olomouc zpracování „Technicko-ekonomické studie zvýšení kapacity koryta řeky Moravy“. Řešitelem byl vybrán AQUATIS a.s. Brno (nyní Pöyry Environment a.s.). Na zpracování této studie se podílelo Povodí Moravy, s.p. a DHI Hydroinform a.s.
Ekonomické posouzení protipovodňové ochrany Olomouce vypracovalo Povodí Moravy v září roku 2001. Z výsledků analýzy vyplynulo, že protipovodňovou ochranu je rentabilní plánovat pro úroveň průtoku 650 m3.s-1 (Q = 650 m3/s). Samotná protipovodňová ochrana chránící město Olomouc byla naplánována na 3 samostatné etapy, které zajistí komplexní ochranu města Olomouce.
- I. etapa zkapacitňuje úsek Moravy u Plynárny, kde se nachází pohyblivý jez. Tato etapa již byla realizována v roce 2007.
- II. etapa je rozdělená na 2 části:
- II. A etapa - upravuje úsek od železničního mostu po obtokový kanál u plynárny, byla realizována v letošním roce.
- II. B etapa - navazující úprava úseku od obtokového kanálu po most u Bristolu, přepokládaný termín zahájení realizace v roce 2014.
Celková délka úpravy koryta je 3,2 km. Vzniknou nové přístupné bermy a nábřeží (zejména u vysokoškolských kolejí a v prostoru ulice Blahoslavova). Její součástí bude i stavba nových mostů na ulici Masarykově a Komenského.
- III. etapa bude pokračovat úpravou nad Komenského ulicí dále výše po toku. Předpokládaný termín realizace je po dokončení II. B etapy.
Řešení protipovodňové ochrany Olomouce bylo věnováno značné úsilí. Vyhodnoceny byly podklady protipovodňové ochrany z hlediska vnějších vztahů, komplexního řešení celého povodí řeky Moravy, ekonomických přínosů ochrany v porovnání s investičními náklady. Souběžně byla plánována ochrana stokové sítě, zdrojů podzemní vody, ekologické řešení a urbanistické začlenění do struktury města. Řešení protipovodňové ochrany Olomouce je zapracováno do územního plánu města.
Budování hrází však nejsou jediná opatření protipovodňové ochrany. Jeho nedílnou součástí jsou i opatření organizační, společně se systémem monitoringu a varování. Statutární město Olomouc věnovalo značnou pozornost i těmto oblastem protipovodňové ochrany.
Přípravou a průběžným zajišťováním organizačních opaření systému protipovodňové ochrany Olomouce byl pověřen odbor ochrany. Soubor organizačních opatření, který řeší situace v případě nebezpečí povodně, za povodně a po povodni popisuje Povodňový plán města.
Povodňový plán města byl aktualizován bezprostředně po povodni v roce 1997. Nejvýznamnější úpravy povodňového plánu přichází s legislativní změnou, doprovázenou reformou stání správy v letech 2001 a 2002. Jeho dnešní podoba vychází z aktualizace roku 2004, kdy bylo pro město Olomouc stanovené oficiální záplavové území. Další vývoj tohoto klíčového dokumentu města přichází v roce 2010, kdy bylo rozhodnuto o zpracování projektu „Digitální povodňový plán, monitoring a systém varování“ v rámci připravované výzvy operačního programu „Životní prostředí“. Nedílnou součástí digitálních povodňových plánů jsou i povodňové plány nemovitostí. Zpracování a představení této nové podoby veřejnosti předpokládáme v I. polovině roku 2014.
Navazující systém monitoringu a varování je další klíčové opatření konceptu protipovodňové ochrany. Právě rok 1997 ukázal, že bez kvalitních informací o vývoji stavu průtoků nad Olomoucí, předpovědní služby a možnosti vyrozumět obyvatele o hrozícím nebezpečí není řízení povodňové ochrany prakticky možné.
Statutární město Olomouc již od roku 1998 realizovalo projekt instalace vodočetných latí na vybraných profilech řeky Moravy. Vodočty byly umístěny u mostů Chomoutov, Černovír, Bristol, Velkomoravská a mostu U Dětského domova. Údaje na vodočetných latích jsou doplněny o tabulky s vyznačením tří stupňů povodňové aktivity, údaj o stoleté vodě a výšce vody při povodni v červenci 1997. V roce 2012 bylo provedeno nové reflexní značení uvedených vodočtů. Součástí budovaného systému byla i instalace dvou automatických monitorovacích stanic na řece Moravě v profilu Hynkov a Bystřici v profilu Velká Bystřice.
Tyto stanice umožňují získávat měřená data pomocí dálkového přístupu. V rámci projektu digitálního plánu byl vybudován třetí profil pro Trusovický potok v profilu Bohuňovice. Informace z těchto sond je možné si prohlédnout na adrese www.hladiny.cz.
V rámci projektu digitálního povodňového plánu byla realizována obměna posledních dvou sirén staršího typu za nové. Jednalo se o části Svatý Kopeček a Nedvězí, kde hrozí potencionální nebezpečí vzniku přívalových srážek. Nové sirény, na rozdíl od stávajících rotačních, umožňují vyrozumět obyvatelstvo prostřednictvím varovných signálů a formou hlasových zpráv uložených v paměti sirény, a to dokonce i cizojazyčně.
Další součástí projektu digitálního plánu bylo vytvoření vlastní sítě srážkoměrných stanic, které monitorují území města Olomouce v místech, kde v uplynulém období došlo k projevu „bleskových“ povodní anebo kde toto nebezpečí potencionálně hrozí. Tato zařízení zajistí včasné varování havarijní služby města Olomouce a umožní tak zahájení preventivních opatření. Koncem letošního roku budou zahájeny práce na tzv. rizikové analýze území, jejímž výstupem bude identifikace kritických bodů s rizikem vzniku bleskové povodně.
Povodňová ochrana je velmi širokou problematikou. Z uvedeného důvodu jsme pro Vás připravili níže uvedený přehled článků, které se této problematice v minulosti věnovaly.
Další informace týkající se protipovodňové ochrany Olomouce lze získat na webových stránkách města Olomouce: