Vyhodnocení ankety – územní studie náměstí Republiky a navazující území
Od 8.června do 10. července letošního roku se občané mohli zapojit do ankety k budoucí podobě náměstí Republiky, Biskupského náměstí a navazujících ulic Křížkovského, Mariánské, Akademické a Wurmovy. Kromě veřejné diskuze pořádané 19.června, se do dotazníku zapojilo 332 respondentů, převážně přes online formulář na stránkách města. Výsledky ankety budou sloužit zpracovateli studie i městu k potvrzení závěrů z diskuze s institucemi, veřejností a analýz území. Výsledky budou reflektovány při tvorbě variant konceptů studie. Tyto varianty budou také diskutovány a veřejnosti představeny, a to na počátku října.
Zde jsou výsledky ankety:
A. náměstí Republiky
Podoba nám. Republiky je podle 74% respondentů nevyhovující nebo spíše nevyhovující, naopak spokojeno s jeho podobou je 12%. Respondenti nejčastěji popisují dnešní stav tak, že náměstí Republiky neslouží jako náměstí, ale jen jako parkoviště. „Moc aut, málo zeleně, prostor není příjemný pro pěší.“ Lidé se zaráží nad tím, jak „nástupní brána“ do centra města a místo s muzei, knihovnou a přístupem k univerzitě je nevhodně a málo reprezentativně upraveno. Důležitým veřejně přístupným institucím často chybí odpovídající předprostor. Lidem také chybí důvod k zastavení se (např. venkovní posezení kaváren), stín, příjemnější „mikroklima“ a zeleň. Uvítali by též, aby se část aktivit konaných na Horním a Dolním náměstí přenesla na nám. Republiky (např. prodejní trhy knih, apod.). Mezi problémy uvádí mj. špatné osvětlení, špatný stav vozovky a „obležení kašny a míst k sezení bezdomovci“.
Kapacitu parkovacích míst na nám. Republiky pak 69% respondentů navrhuje omezit, 24% by ji zachovalo v dnešním rozsahu a počet parkovacích míst by chtělo rozšířit 9% odpovídajících. Pro omezení parkovacích míst hlasovalo více Olomoučanů, kteří bydlí mimo řešené území (pro se vyjádřilo více jak 70%), obyvatelé trvale žijící v lokalitě jsou ke snižování kapacity parkovacích míst nakloněni méně (okolo 58%). Z doplňujících komentářů pak jasně vyplývá požadavek neřešit nám. Republiky jako „parkoviště“, požadavek většího využití již existujícího parkovacího domu na Koželužské ulici včetně podpory ze strany města (např. nižší cenou za hodinové stání než je zpoplatněno parkování v ulicích*), nižší sazba pro rezidenty, kteří by zde parkovali apod.) a dořešení nástupu do parkovacího domu z náměstí bezbariérově, např. výtahem. Na druhou stranu zaznívá, byť procentuelně méně zastoupená, i obava z nemožnosti zaparkovat v centru města a tím i jeho umrtvení. Často, ti, kteří se vyjadřovali pro zachování stávajícího stavu (tedy současného počtu parkovacích míst) dodávají, že by uvítali úpravu dopravního režimu, např. jen pro klienty zde sídlících institucí.
*) což již od 1.7.2017 bylo zavedeno, v současnosti 30 kč/hod. při stání v ulicích, 20 Kč /hod. v parkovacím domě – pozn. editora ankety
B. Biskupské náměstí
Biskupské náměstí a jeho podobu vidí jako spíše či zcela nevyhovující 53 %, jako vyhovující a spíše vyhovující 26 % odpovídajících. Podle doplněných komentářů je nejpalčivěji na Biskupském náměstí vnímána situace s nepřizpůsobivými občany, kteří se nekvalifikují pro vstup do Charity. Často se v podnapilém stavu shlukují v okolí a obtěžují procházející. Situace je zde podle respondentů nebezpečná: „Shromaždují se zde bezdomovci, je to o strach, sednout se tam nedá...“. Torza odstraněných laviček, nevzhledné kontejnery s odpadem, zanedbaná nepřehledná zeleň a špatný stav okolních vozovek tuto situaci dokreslují. Lidé v anketě často přiznávají, že se místu pokud možno vyhnou.
Kapacitu parkovacích stání na Biskupském nám. si přeje zachovat ve stávajícím počtu nadpoloviční většina respondentů. Ještě výrazněji tedy až 70 % si současnou kapacitu přejí ti, kteří v lokalitě bydlí. Lidé by si zároveň přáli vhodně upravit náměstí se zelení, zvýšit bezpečnost, řešit pohodlně pěší vazby např. rozšířením chodníků.
Žádoucí podobou Biskupského náměstí by respondenti ankety viděli jako místo k oddechu občanů, studentů se zelení, kde by se také odehrávaly i další aktivity (výstavy, koncerty, rekreační aktivity jako petanque apod…).
C. ulice Křížkovského, Akademické, Mariánské a Wurmovy
Stav ulic je respondenty hodnocen jako nevyhovující až spíše nevyhovující (58%). „Ulice slouží jako parkoviště,…. vozovka i chodníky jsou rozbité, neudržované, ulice přecpané auty,… celkový dojem neutěšený. Člověk se tu necítí jako v centru historického města,“ tak hodnotí v komentářích stav jmenovaných ulic v anketě někteří z nich.
Ačkoliv více komentářů a zájmu vyvolávají u odpovídajících občanů obě výše hodnocená náměstí (neutrálně se k podobě ulic staví téměř čtvrtina odpovídajících) označilo ulice za vyhovující a spíše vyhovující jen 19%. To, že ulice, zejména povrchy, potřebují rekonstrukci, se shodují téměř všichni respondenti. Někteří z nich také ve svých komentářích navrhují řešení jak na to. Zajímavé jsou z tohoto pohledu např. postřehy k možnosti rozšíření prostoru pro pěší v okolí Zbrojnice, cesty podél Vojenského archivu a Křížkovského, tedy v místech největší koncentrace pohybu studentů. Opakují se i požadavky na řešení celé nebo části lokality „bezbariérově“ v jedné úrovni. Lidé také chtějí kvalitní nasvětlení ulic, náměstí i historických budov.
Počty parkovacích stání v předmětných ulicích by chtělo zachovat 52%, omezit 41% respondentů. Jejich kapacitu si přeje navýšit 9% odpovídajících. Procentuální rozložení u této otázky je obdobné jak u rezidentů a pracujících v místě, tak u ostatních respondentů.
D. Další připomínky a podněty