Tento problém se totiž ve městě objevuje každé léto, kdy se ke skupinkám místních přidávají tzv. pendleři. „Víme, že problémové skupinky lidí, ať už z Brněnska nebo Ostravska, berou Olomouc jako průjezdní město. Vystupují tady, sdružují se. Snažíme se je mít pod kontrolou buď státní, nebo městské policie. Nelze se jich zbavit, protože pakliže se nedopouští vyloženě protiprávního jednání, nic nám neumožňuje je z města vytěsnit. Musíme vycházet z platné legislativy,“ vysvětlil primátor města Miroslav Žbánek. Spolupráce sociálního odboru města, městské i státní policie, Charity, Společnost Podané ruce a dalších neziskových organizací podle něj funguje na výbornou. „Z naší strany probíhá koordinace, jinak si předávají podněty a informace mezi sebou a většinou postupují v řešení problémových případů společně,“ ujistil primátor.
Problémových osob je menšina
Stejné problémy řeší všechny zainteresované organizace každé léto. „Situace je opravdu dlouhodobě stabilní. Někdy se strhne taková vlna, hlavně na sociálních sítích, kam lidé dávají fotky těchto skupinek a vzniká tím dojem, že město nebo neziskové organizace nic nedělají. Tak to ale rozhodně není. Ačkoli u lidí bez domova řešíme především zimní období, také v létě jim všechny organizace aktivně nabízejí své služby a pomoc. Bohužel, někteří z nich o ně nestojí,“ komentovala náměstkyně primátora Kateřina Dobrozemská s tím, že zatímco dříve bylo na ulici přes 400 lidí, dnes můžeme mluvit o čísle polovičním. „Vyloženě problémových je z toho jen malá skupina osob. Charita Olomouc například provozuje 60 lůžek pro seniory, kteří byli na ulici i s vážnými zdravotními či duševními obtížemi. Bohužel dalších 80 lidí je v pořadníku,“ dodala náměstkyně.
Nejčastěji se lidé bez domova sdružují v přednádražním prostoru a v okolních ulicích Kosmonautů a Masarykova, ale také ve zdemolovaném objektu u Klášterního Hradiska, v Blanické ulici či na Lazcích kolem zdejší prodejny Lazenka. „Squaty“ v objektech, o které se jejich majitelé nestarají, nechávají je chátrat, je těžké zrušit. Město se snaží tyto majitele kontaktovat a domluvit se na dalším postupu.
Policie: Situace není letos v ničem mimořádná
Ani podle zástupců policie není situace v letošním roce v ničem mimořádná. „Letos mámě těchto případů podle statistik naopak méně než v předchozích letech. Například ulice Jeremenkova – tady jsme loni během prvního pololetí zaznamenali 178 přestupků proti veřejnému pořádku, zatímco letos jich za stejné období evidujeme 111. Přesto na oznámení občanů kvůli výskytu osob bez domova vyjíždíme každý den. My ovšem můžeme řešit pouze protiprávní jednání, nikoli sociální status. Pokud se tedy tito lidé nedopouštějí ničeho v rozporu se zákonem či vyhláškami, nemáme je za co postihovat,“ vysvětlil zástupce ředitele Městské policie Olomouc Tomáš Musil. Jednou z takových vyhlášek je například zákaz konzumace alkoholu v určitých lokalitách a pak samozřejmě narušování veřejného pořádku. Inkriminované lokality tak pravidelně navštěvují hlídky strážníků, ale jsou na ně také zaměřeny kamery, což podle něj šetří prostředky a lidské zdroje. Pokud zaznamenají podezření ze spáchání trestného činu, předávají případ Policii České republiky. „Tady se jedná především o drogovou problematiku, majetkovou trestnou činnost, ale i těchto případů je méně než v minulosti. Spíše jde o drobné potyčky pod vlivem alkoholu, kdy se tito lidé napadají mezi sebou a spíše jsou to přestupky na úrovni porušování veřejného pořádku. Žádný extrém v tomto smyslu letos nepozorujeme,“ ujistil ředitel územního odboru Olomouc Policie ČR Richard Jílek.
Nové „příbytky“ hlaste Charitě
Jeho slova ostatně potvrzují i terénní pracovníci Charity Olomouc. „V Denním centru máme otevřeno celé dopoledne, je tam chládek a k dispozici tekutiny. Nárůst klientů ale nepozorujeme, situace je stejná jako v předchozích letech, dokonce jde většinou i o stejné lidi,“ podotkla koordinátorka terénního programu Charity Olomouc Beata Vrabček. Podle ní a jejích kolegů naopak každý rok lidí bez domova, kteří využívají služeb Charity, ubývá. V roce 2011 její zázemí navštívilo 1800 osob za rok, loni už to bylo pouhých 700. „Když klienti do Denního centra přijdou, například pro potravinovou pomoc, snažíme se s nimi vždy mluvit. Většina klientů pomoc skutečně potřebuje, existuje však skupina klientů, kteří pomoc odmítají, jsou prý spokojení s tím, kde a jak žijí a žádných služeb využít nechtějí a vyhovuje jim trávit čas venku. A zatímco v zimě máme v Charitě kapacity přeplněné, v létě bývá centrum naplněno jen třeba ze 70 procent. Prostě raději sedí někde ve stínu pod stromem,“ popsala situaci terénní pracovnice. Podle jejích slov je věkový průměr těchto osob zhruba 40 let, přičemž řada z těch, kteří se dřív pohybovali například v přednádražním prostoru, je už umístěna v pobytových službách. Terénní pracovníci uvítají informace občanů, pokud se někde ve městě objeví nové náznaky „bivakování“, protože mohou obyvatele těchto provizorních příbytků oslovit a přesměrovat je do služeb.
Pohozené injekční stříkačky hlaste strážníkům
Extrémní nárůst užívání alkoholu a návykových látek, a to napříč sociálními vrstvami, zaznamenaly organizace zaměřující se na pomoc lidem se závislostmi, během covidové pandemie. „Během té doby jich přibylo zhruba o třetinu, dvojnásobně se zvýšil například objem vydaného injekčního materiálu. Musím ale říct, že nepřibývá mladých klientů, spíše naše cílová skupina stárne, dokonce nám přibývají klienti ve věku 50 až 60 let, což dříve nebylo. Přes léto je ale i u nás situace klidnější, denně nás navštíví zhruba deset klientů, zatímco v zimě jich bývá i 50,“ řekl David Bezdomnikov ze Společnosti Podané ruce. Také on potvrdil, že existuje skupina klientů, která o skutečné řešení situace nebo jakékoli jiné služby nestojí. „Navíc je mýtus, že kvůli vydávání injekčního materiálu se pak povalují jehly v ulicích. Ročně vydáme zhruba 80 tisíc kusů a na ulici jich jsou nalezeny nižší stovky ročně, což je zhruba půl procenta celkového počtu. Zbytek se nám vrací a díky tomuto systému předcházíme řadě dalších problémů a nemocí s užíváním drog spojených,“ dodal.
Dalším mýtem je, že lidé bez domova jsou častými uživateli zakázaných omamných látek. Drtivá většina z nich konzumuje pouze alkohol, zatímco uživatelé tzv. „tvrdých drog“ aplikovaných nitrožilně se objeví mezi lidmi bez přístřeší jen výjimečně. Pokud už občané nějaké injekční stříkačky či jehly najdou, měli by postupovat obezřetně. „Právě použité jehly a injekční stříkačky představují zdravotní riziko, kterému jsou vystaveny hlavně děti, ale také třeba domácí mazlíčci. Pozornost strážníků je především věnována dětským hřištím a pískovištím, ale kontrolují se také málo frekventovaná, nepřehledná místa, parky a odpočinkové zóny,“ ujistil Tomáš Musil z městské policie. Podle něj by se lidé neměli v žádném případě jehly nebo stříkačky dotýkat, nález by měli ohlásit na tísňovou linku 156 Městské policie Olomouc a vyčkat na místě do příjezdu strážníků, kteří zajistí odborný sběr. Dětská hřiště také pravidelně několikrát týdně kontrolují pracovníci technických služeb, ty v parcích pak zaměstnanci Flory Olomouc. Při jakémkoli problému by občané měli kontaktovat správce hřiště, který je vždy uveden na ceduli při vstupu.
Charita Olomouc
Nízkoprahové denní centrum
Wurmova 5, Olomouc
Kancelář: 731 626 072
Terénní pracovník: 737 356 462
[email protected]
Informační centrum odboru sociálních věcí MMOl
Štursova 1, Olomouc
Telefon: 585 562 406
Městská policie Olomouc
Kateřinská 23, Olomouc
Tísňová linka: 156
Operační středisko / stálá služba: 585 209 540
Společnost podané ruce Olomouc
Kontaktní centrum
Sokolská 551/48, Olomouc
Telefon: 778 411 689
[email protected]