Jaké funkce dnes plní území, kde byla úspěšně zrealizována II. A etapa protipovodňových opatření?
II. A etapa umožňuje bezprostřední kontakt člověka s řekou ve městě, prostor obohacuje existence ostrova, provedená výsadba dřevin. Mírné břehy i vybudované stezky jsou oblíbeným místem mnoha Olomoučanů, a to nejen z nejbližšího sídliště. Pestré prostředí řeky zase vyhovuje mnoha druhům vodních živočichů. S Povodím Moravy jsme využili možnosti nabízené řekou v této části města a II. A etapa je vzorem pro etapy na ni navazující. Díky pochopení významu řeky ve městě máme kolem řeky pěkné prostředí a v řece vhodné podmínky pro její oživení. Po realizaci protipovodňových opatření od mostu Velkomoravská po most u Povodí Moravy vznikl za veřejné peníze zajímavý prostor a začala také velmi ostrá diskuse. „Nepejskaři“ požadují zrušení volného pohybu psů, čistou a bezpečnou plochu s přístupem k řece, bez pobíhajících psů. Pejskaři si naopak pochvalují, že mohou venčit psa na volno blízko sídliště a odmítají jakoukoliv diskusi o jejím zmenšení či zrušení. Najít jiné místo pro novou „výběhovou zónu“ v této části města bude velký problém. Ne jen v této části města budeme prověřovat vhodné lokality pro „výběhové zóny“. Vždyť příprava nové vyhlášky je nyní přímo závislá na stanovení vhodných, dostupných a nekonfliktních zón pro volný pohyb psů. I tady se nám nevyhla diskuse o sečení navazujících ploch. Přestat sekat opravdu není řešením, jde o zaplavovanou přírodní plochu ve městě, na jejímž vysychajícím okraji nás postupně čeká boj s ruderálními, rozpínavými a odolnými druhy. Ježatka, ječmen a stále i křídlatka jsou reálnou hrozbou.
Kterým živočichům nová podoba řeky vyhovuje?
Biologové a ekologové nám potvrdili vhodnost úpravy břehů, vymodelování koryta a zeleného ostrova, či vytvoření rybích úkrytů a dřevního opevnění, které vedle stabilizující funkce otevírá nový prostor k osídlení stávajícími i novými druhy vodních bezobratlých.
Každá etapa protipovodňových opatření v Olomouci je od počátku připravována a samozřejmě i realizována v souladu s veřejným zájmem ochrany přírody a vodních ekosystémů. Mohu potvrdit, že se zde běžně vyskytuje kolem deseti druhů ryb, část, kde jsou proudy a peřeje, je osídlována zejména parmou, ostroretkou i podouství. Jen připomínám, že populace parmy byla v 50. letech minulého století v Moravě téměř zlikvidována. Zajímavým zjištěním je potvrzení výskytu pstruha obecného a lipana podhorního. Z ochranářského hlediska je příznivý výskyt střevle potoční, ouklejky pruhované (druhy zákonem zvláště chráněné).
Čistota vody v Moravě v Olomouci již není naštěstí hlavní překážkou výskytu původních říčních druhů ryb, stejně tak i raků říčních a škeblí říčních.
Bobrům protipovodňovky v Olomouci rozhodně nevadí, s výsledky aktivity bobra se běžně setkáváme při procházce kolem řeky. Bobři nemají přirozené nepřátele, zvykli si na lidi, život ve městě, mají zde dobré podmínky a líbí se jim unás. Jde o potomky bobrů, které tým profesora Štěrby vracel do krajiny v devadesátých letech minulého století. Pokud si dobře pamatuji, v letech 1991 a 1992 bylo v Litovelském Pomoraví vysazeno celkem 20 bobrů evropských ze severovýchodního Polska, ke kterým v roce 1996 přibyl jeden pár bobrů z Litvy. Bobři se po mnoha letech vrátili do původního domova, ale jejich počty od té doby výrazně narostly.
Co považujete za hlavní důvod, proč se podařilo zrealizovat II. A etapu protipovodňové ochrany Olomouce tak úspěšně?
Mít řeku ve městě je dar. Porozuměli jsme tomuto kousku řeky Moravy, mluvili jsme o její budoucí podobě s lidmi, snažili jsme se od začátku přemýšlet ve všech ekologických souvislostech a pochopili jsme, jak se bude chovat za povodně a naopak za nízkých vodních stavů, což je nyní velmi aktuální. Vytvořili jsme místo, kde stojí za to jít a dotknout se řeky.