Důvodem, proč byla v úterý na budově Správního archivu Armády ČR odhalena jeho pamětní deska, je skutečnost, že právě zde byl tento muž na konci 18. století několik let vězněn.
Slavnostní akt završil iniciativu polské strany, která měla zájem připomenout dlouhý olomoucký pobyt významného spolutvůrce polských dějin. Do Olomouce proto v úterý dorazila zahraniční návštěva, například ředitel odboru ministerstva kultury Jacek Olbrycht, polský generální konzul Janusz Bilski, Agnieszka Czajkowska, děkanka filozoficko-historické fakulty Akademii Jana Długosza v Częstochové, a další významní hosté. Přijal je olomoucký primátor Antonín Staněk a jeho náměstek Pavel Urbášek.
„Jsem vděčný za tuto příležitost, která nám umožňuje opět o kousek dál posunout dobré vztahy s polskými sousedy a konkrétně s městem Krakov. Hugo Kołłątaj byl rekotorem Jagellonské univerzity v Krakově, s Krakovem je spjato i jméno Karola Wojtyly neboli papeže Jana Pavla II., po němž jsme před velmi krátkou dobou pojmenovali prostor před bazilikou na Svatém Kopečku,” uvedl mimo jiné primátor Antonín Staněk. Po slavnostním aktu odhalení desky pak pozval polskou delegaci na radnici.
Hugo Stumberg Kołłątaj se do zajetí se dostal po porážce protiruského povstání, vedeného Tadeuszem Kosciuszkem. Do Olomouce poslala Huga Kołłątaje jako významného, takzvaného státního vězně rakouská vláda už v roce 1794, poté byl vězněn v Josefově, pokusil se o útěk, a další roky trestu trávil v Olomouci, kde byl v letech 1798 až 1802 „státním vězněm číslo 4“. V Olomouckém vězení napsal prominentní vězeň například dílo Kritický rozbor historie a původu lidského rodu, psal také verše. V Olomouci bylo tou dobou vězněno několik dalších důležitých polských politiků a také francouzští republikánští politici a vojáci, včetně slavného generála Gilberta Lafayetta. Zatímco běžní vězni byli umístěni v kasematech, tito prominentní zajatci pobývali právě v někdejší jezuitské koleji na dnešním náměstí Republiky, v níž už tou dobou byla armádní kasárna.