JAK PROBÍHÁ ÚŘEDNÍ PROCES, JSME SE ZEPTALI EVY HYRAVÉ,
VEDOUCÍ STAVEBNÍHO ÚŘADU MAGISTRÁTU MĚSTA OLOMOUCE:
O čem mohou v případě soukromého projektu
soukromého investora rozhodovat úředníci státní
správy?
Například o umístění stavby, o žádosti o stavební povolení,
vydávání závazných stanovisek z hlediska zájmů
chráněných zvláštními předpisy (životní prostředí, požární
bezpečnost, ochrana zdraví apod.)
Je v souladu s legislativou a platným územním
plánem postavit v dané lokalitě (ochranné pásmo
MPR) výškovou budovu daných rozměrů (cca
75 m)?
Soulad navrhované stavby s územně plánovací dokumentací
posuzuje stavební úřad v rámci územního řízení. Současný
územní plán stavbu o této výšce nevylučuje.
Které orgány státní správy mohou do procesu
zasáhnout?
Orgán státní památkové péče, krajský hygienik, hasičská
záchranný sbor, orgány životního prostředí, silniční
správní úřad atd.
Co v tomto povolovacím procesu může ovlivnit
městská samospráva (zastupitelstvo)?
Zastupitelstvo uzavírá plánovací smlouvy potřebné
k zahájení územního řízení, rozhoduje o prodeji pozemku
ve vlastnictví statutárního města Olomouc, je-li
pro stavbu nezbytný. V územním řízení uplatňuje obec
námitky k ochraně zájmů obce a zájmů občanů obce,
a to z pozice účastníka řízení.
Kterými závaznými stanovisky se musí při rozhodování
řídit stavební úřad?
Závaznými stanovisky všech dotčených orgánů, které
v řízení chrání své zájmy dle zvláštních zákonů – např.
orgán státní památkové péče, krajský hygienik, hasičský
záchranný sbor.
Je pravda, že je to stavební úřad, který má konečné
slovo a rozhoduje nezávisle na stanovisku
samosprávy?
Ano. V případě odvolání proti jakémukoliv rozhodnutí
vstupuje do procesu i nadřízený organ – krajský úřad,
případně ministerstvo.
Můžete přiblížit, v jaké je momentálně fázi projekt
Šantovka Tower?
Zatím bylo vyhověno pouze žádosti o závazné stanovisko
u orgánu státní památkové péče, které se v současné
době nachází ve stádiu přezkoumávání nadřízeným
orgánem. Žádost o územní rozhodnutí nebyla podána.
Pokud tento nadřízený orgán (krajský úřad) stanovisko
shledá nezákonným, vrátí je znovu nižší
instanci. Pokud je potvrdí, jaký je další postup?
O čem bude dál stavební úřad rozhodovat?
Záleží na tom, o co nás investor požádá, jak bude stavba
navržena, přesně na jakém místě, zda bude možné vést
rovnou územní řízení nebo bude nutné ještě předtím
řešit jiné problémy v souvislosti s obecnými podmínkami
využití území.
INFO
VEŘEJNÁ SPRÁVA, tedy správa veřejných záležitostí, je
rozdělena na státní správu a samosprávu.
STÁTNÍ SPRÁVA je uskutečňovaná státem, resp. státními
orgány nebo jinými subjekty, na které stát výkon
státní správy v určitém rozsahu přenesl. Jedním z těchto
subjektů je i statutární město Olomouc, a to např. při
výkonu správy živnostenské, stavební, vnitřní správy
v oblasti občanských průkazů, cestovních dokladů,
řidičských průkazů a v dalších oblastech. Výkon této
přenesené státní správy zajišťuje magistrát, a je přitom
vázán nejen zákony a ostatními obecně závaznými
právními předpisy, ale i usneseními vlády a směrnicemi
ústředních orgánů státní správy, zejména ministerstev,
přičemž zde platí hierarchické vztahy nadřízenosti
a podřízenosti. Rozhodnutí, popř. jiné správní akty jsou
vydávány jménem státu.
Naproti tomu obecní SAMOSRPÁVA spravuje vymezený
okruh svých záležitostí samostatně, relativně
nezávisle na státu např. při schvalování programu
rozvoje města, rozpočtu města, nabytí a převodu nemovitostí,
převodu bytů a nebytových prostor z majetku
města či vydávání obecně závazných vyhlášek
platných pro území města. Je přitom vázána pouze
zákony. Pojem samospráva znamená, že veřejné záležitosti
spravuje někdo jiný něž stát a rozhodnutí jsou
vydávány jménem jiného subjektu, v tomto případě
statutárního města.
Je to přesně rok, co se na veřejnosti objevily první obrázky plánované výškové budovy s názvem Šantovka Tower (angl. věž, pozn. red.). Ta by se měla stát novou dominantou olomoucké čtvrti Šantovka (podle vedlejší Šantovy ulice) v areálu bývalé továrny Milo. Budova je orientovaná směrem východ – západ, měla by mít 75 metrů na výšku (plus protažení architektonického prvku z čirého skla v délce cca 3 m) a 22 pater určených k bydlení. Architektonický koncept vytvořil londýnský ateliér Benoy, který navrhoval i design nedávno otevřené Galerie Šantovka. Projekt Šantovka Tower je podle investora momentálně ve fázi projekčních prací pro územní řízení. „Začátek prací nechceme zatím odhadovat, dokončení vidíme jako reálné v roce 2016,“ říká Richard Morávek, zástupce investora stavby, společnosti SMC Development.
Proti stavbě se ozývají odpůrci
Poté, co investor zveřejnil svůj záměr, začaly se ozývat hlasy odborníků i laické veřejnosti, kteří s ním nesouhlasí. Hlavní argumenty proti stavbě Šantovka Tower jsou tyto: je příliš velká, navíc má stát v ochranném pásmu městské památkové rezervace, jejíž zástavbu by o mnoho převyšovala, je příliš blízko centra a jeho historickým dominantám, a porušila by tak dálkové pohledy na panorama Olomouce. Petice proti výškovým stavbám v Olomouci podepsalo několik stovek občanů, na čtyři stovky se jich koncem října zúčastnily veřejného shromáždění Občané proti Šantovka Tower. K iniciativě se přidaly i významné olomoucké osobnosti a odborníci z řad architektů.
Mezi hlavní odpůrce stavby patří občanské sdružení Za krásnou Olomouc, které společně s dalšími podporovateli vytvořilo Iniciativu občanů proti Šantovka Tower. „Naším cílem je zamezit stavbě výškové budovy v Šantově ulici v Olomouci. Vyzýváme investora, aby nestavěl výškovou budovu Šantovka Tower, která poškodí olomoucké panorama a urbanistický a památkový kontext Městské památkové rezervace Olomouc,“ uvádí zástupce sdružení David Helcel. Kromě ochrany kulturně historických hodnot odpůrci argumentují také ochranou ekonomického potenciálu historického jádra města. „Šantovka Tower, která je soukromým projektem výstavby bytů, přínosem pro rozvoj Olomouce není,“ dodává Helcel.
Investor: město se rozvíjí do šířky i do výšky
Investor stavby naopak namítá, že moderní architektura v kontrastu s historickou je pro město přínosem a jediným možným směrem rozvoje. „Přirozeným vývojem každého města je jeho postupný rozvoj jak do šířky, tak i do výšky, což souvisí jak s ekonomickými, tak technologickými možnostmi jednotlivých historických období. Každá epocha zanechává ve městě svoji stopu, a to nejenom v jeho plánu, ale i panoramatu, a my si myslíme, že Šantovka má právo tuto stopu zanechat,“ namítá Richard Morávek, který aktivity občanského sdružení Za krásnou Olomouc a jejich podporovatelů považuje za vysoce neférové. „Odpůrci se od začátku snaží zmanipulovat názor veřejnosti nepodloženými vizualizacemi. Pro nás takovýto subjekt není v žádném případě partnerem do diskuze. Jsme naopak velmi potěšeni, že olomoucká veřejnost, která již měla možnost se seznámit s jedinečnou architekturou i prostředím Galerie Šantovka, se k několika desítkám oponentů nepřipojila, a buď nám projevuje podporu, nebo se drží stranou této diskuse,“ dodal s tím, že projekt Šantovka Tower je kvalitou provedení a designem ojedinělý v rámci celé České republiky.
Co je to „panorama“?
Nejžhavější diskuse se tedy vedou o „panorama města“, které si podle odpůrců stavby investor „přisvojuje“. Příznivci stavby naopak namítají, že panorama, které odpůrci brání, neexistuje. Mimo jiné i proto, že nejde o první výškovou budovu ve městě.
Už v roce 2003 se otevřel veřejnosti první olomoucký mrakodrap u hlavního vlakového nádraží v Jeremenkově ulici. Multifunkční objekt RCO byl v té době se svými 71 metry nejvyšší novodobou stavbou ve městě. O deset let později pak společnost TESCO SW, vedená podnikatelem Josefem Tesaříkem, dokončila stavbu další, tentokrát ještě vyšší budovy na třídě Kosmonautů. Budova BEA Centrum se svou charakteristickou celoskleněnou fasádou je ještě o tři metry vyšší. Radniční věž ji převyšuje jen o metr, a je tak zatím nejvyšší moderní budovou ve městě. Obě stavby vyrostly bez většího zájmu veřejnosti, odpůrci výškových budov ve městě připouštějí, že v tomto případě „zaspali“.
Co je tedy panorama města, které by mělo být předmětem ochrany? Je zřejmé, že v žádné z etap historického vývoje města nebylo jeho panorama neměnné, naopak procházelo výraznými změnami. Ani samotný pojem „panorama“ nemá jednoznačnou definici.
„Návrh nového územního plánu definuje pro ochranu pohledů na město tzv. místa důležitých pohledů, která jsou chráněna (jedná se o ochranu místa a směru pohledu), ať se jedná o dálkový pohled, blízký pohled nebo průhled, přičemž je nerozlišuje. Pojem dálkový pohled užívá Regulační plán městské památkové rezervace a grafické schéma definuje místa a směry těchto pohledů,“ vysvětluje vedoucí odboru koncepce a rozvoje magistrátu Marek Černý.
Územní plán výšku zatím neřeší
Dosud platný územní plán, strategický dokument, který je nezbytný pro rozvoj každé obce a města, nestanovuje závazně maximální výšku zástavby, ale limit intenzity stavebního využití pozemků (tzv. index podlažních ploch), daný procentem zastavění a výškou zástavby. „Ve finální fázi příprav je však v tuto chvíli nový územní plán, který definuje maximální výšku budoucí zástavby a s budoucími výškovými stavbami nepočítá. Měl by začít platit v průběhu příštího roku,“ říká Marek Černý. Pokud výšková stavba získá územní rozhodnutí od stavebního úřadu ještě před platností nového územního plánu, může samotná stavba začít i později.
Každý záměr výškové stavby však musí už v současné době dle Regulačního plánu městské památkové rezervace prokázat, že je maximálně chráněna a zachována silueta historického jádra v dálkových pohledech.
Věc soukromá, nebo veřejná?
V případě Šantovka Tower je investorem soukromá společnost a stavba by měla vzniknout na soukromém pozemku. Proto například investor nemusí vypisovat ani architektonickou soutěž na její podobu.
Iniciativa odpůrců přesto apeluje na olomouckého primátora, radní a zastupitele, aby tento projekt zamítli. „Postup schvalování jakýchkoliv stavebních záměrů na území města přesně stanovuje příslušná právní úprava, určuje pravomoci orgánů státní správy i samosprávy, vymezuje a ochraňuje práva všech zúčastněných, včetně formy zapojení veřejnosti i ochrany práv investorů. Ve veřejné diskusi se, bohužel i z odborných kruhů, objevují výzvy, aby samospráva (či dokonce přímo primátor) výškovou stavbu prostě „zakázala“. Nežijeme v gubernii, kde rozhoduje samovládce. Proces musí proběhnout právně řádně a je to v bytostném zájmu všech zúčastněných, má-li být závěrečný verdikt platný a nezpochybnitelný,“ podotýká primátor města Martin Novotný.
Do procesu může zastupitelstvo vstoupit například jako jeden z účastníků územního řízení, ale definitivní rozhodnutí o tom, zda stavba neodporuje příslušné legislativě a může tedy být postavena, je na úřednících stavebního úřadu magistrátu. Popis procesu stavebního řízení a kompetence jednotlivých oblastí státní správy a samosprávy je popsán v rámečku.