„Na rozdíl od běžných muzejních expozic jsme chtěli na tento mimořádný nález upozornit přímo na místě,“ vysvětluje náměstek primátora Jan Holpuch volbu lokality pro otevřenou expozici a památník. „Vzhledem k umístění je expozice střídmější, podstatný důraz při představení nálezů i jejich významu a širších souvislostí ovšem klademe na internetovou prezentaci, pro niž jsme vytvořili speciální webové stránky,“ dodává Jan Holpuch s odkazem na atraktivně pojaté webové stránky https://rimane.olomouc.eu, které návštěvníkům doloží, jak lze propojit 2. a 21. století. Stránky pro město připravila reklamní agentura Rency.
Venkovní expozice u parkoviště poblíž konečné tramvajové zastávky v Neředíně má podobu stylizované repliky římského milníku na zvýšeném podkladu s betonovou stěnou, opatřenou několika nápisy. Ty informují o tom, že se nacházíme na místě pochodového tábora římské armády a určují vzdálenost do Říma. I člověk, který v hodinách dějepisu nebyl zrovna pozorný, si tak bude moci nad údajem 904 mil snadno představit, jak se asi museli cítit legionáři, když tak daleko od domova bránili a zabezpečovali hranice říše na území nepokojných germánských Markomanů.
Milník pak doplňují lavičky, součástí expozice je také speciálně upravená zastávka MHD. Ze tří stran ji ozvláštňují grafické polepy, na nichž zájemce najde jak plán archeologického naleziště, tak i informace o nálezech archeologů a odkaz na speciální web, který bude o všech římských nálezech v Olomouci zevrubně informovat. „Vybudování římského milníku v Neředíně má několik důvodů. Jednak jde samozřejmě o připomínku mimořádně významného objevu archeologů, který spojuje Olomouc se světem starověké Římské říše, za druhé se jedná také o zajímavý nový prvek v krajině. Může se tak stát atraktivním bodem pro cyklisty či bruslaře, kteří se odsud vydávají na novou cyklostezku,“ vysvětluje primátor Martin Novotný.
Výtvarný a ideový návrh venkovní expozice vznikl ve spolupráci města Olomouce, Archeologického centra Olomouc a Studia Zlamal. Náklady na realizaci projektu činí přibližně 710 tisíc korun.
Stopy po římském táboru v lokalitě Mýlina v Neředíně odhalil poprvé už archeologický výzkum před stavbou rodinných domů v roce 2001. Pro historiky šlo tehdy o fascinující objev, protože se jedná o nejseverněji položené průkazné stopy římských vojsk u nás. Podruhé se mohli archeologové podívat pod povrch země do doby před téměř dvěma tisíciletími vloni na jaře díky připravované stavbě polyfunkčního domu naproti krematoriu. I druhý průzkum byl mimořádně úspěšný. „Celou zkoumanou parcelu přetínala od severu k jihu další část hrotitého příkopu, který je pozůstatkem opevnění pochodového tábora římských legií z doby konce 2. století našeho letopočtu,“ uvedl Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc. Badatelé našli nejen příkop, ale i různé předměty, jako stříbrné římské mince, bronzové spony či keramické střepy. Před archeology se tak opět otevřel jasný doklad o pobytu Římanů, kteří zde někdy v letech 178 až 180 zkoušeli založit provincii Markomania.
Ačkoliv se to římským legiím nakonec z více důvodů nepodařilo a naše území se tak nikdy nestalo regulérní součástí římského impéria, přesto však možná Římané v budoucí Olomouci strávili poměrně dlouhou dobu. „Díky novým nálezům se daří skládat dohromady z jednotlivých střípků velmi zajímavý obraz dávné minulosti místa, později nazvané ho Olomouc. Přímo v lokalitě vojenského tábora byly nalezeny nejen kusy keramiky či dobové mince, ale třeba také cihly z prokazatelně římské produkce,“ popsal Jaroslav Peška, ředitel Archeologického centra Olomouc, které průzkum v Neředíně provádělo. V centru Olomouce se pak při jiném průzkumu u kostela Panny Marie Sněžné podařilo objevit dokonce římskou pálenou střešní krytinu. Tyto dílčí nálezy podle archeologů jednoznačně ukazují na to, že někde na místě Olomouce stávala zděná římská stavba, což mění původní představu o relativně krátkém a ryze vojenském charakteru římské přítomnosti. Vojenský tábor a zděná stavba znamenají, že na tomto nejsevernějším místě prokázaného pobytu strávili Římané delší dobu a že nemuselo jít jen o armádní záležitost.